Přikrmování selat mléčnou náhražkou

Ve velkých vrzích mají menší jedinci obtížné postavení, většinou ztratí bojem o nejlepší struky další síly, zaostávají ve vývoji a nezřídka i uhynou. Zvýšit jejich šanci na přežití se snaží chovatelé pomocí náhradních kojných, což však s sebou přináší několik nevýhod:

• Kojená selata je nutné nově přeskupit, čímž trpí jejich užitkovost.
• Při dorovnání vrhu hrozí nebezpečí zavlečení chorob.
• Náhradní kojné prasnice popř. technické kojné blokují drahá stájová ustájení.
• Odchov selat bez matek je předmětem kritiky ochránců zvířat.
• Čas nutný k navyknutí selat na umělou kojnou je enormní.

• Sající selata byla aktivní především dopoledne a odpoledne s polední pauzou. Hlavní čas odpočinku se odehrával mezi 21. večerní a 7. hodinou ranní.
• Selata všech hmotnostních skupin konzumovala mléčnou náhražku. Při rozdělení selat do skupin podle porodní hmotnosti (lehká střední, těžká) nebyly zjištěny žádné rozdíly v chování selat.
• Velikost vrhů neměla žádný rozhodující vliv na to, jak intenzivně byla využívána mléčná náhražka.
• Nabízenou mléčnou náhražku využila především selata, která neměla žádnou pevnou pozici u mléčné žlázy matky. Když prasnice svolávaly selata, aby se přišla napít, selata bez pevné pozice u struků šla nejprve k automatickému mléčnému žlabu.

• Mléčnou náhražku přijímala jak lehká, tak i těžká selata.
• Velikost vrhu neměla žádný vliv na příjem mléčné náhražky. Dokonce i selata z malých vrhů, která měla k dispozici dostatečný počet volných struků, tuto náhražku vyhledávala.
• Selata bez pevné pozice u mléčné žlázy využívala náhražku nejintenzivněji.
• Díky přikrmování mléčnou náhražkou bylo odstaveno více selat a snížily se ztráty selat.
• V prvních týdnech života byly průměrné denní přírůstky u selat s nabídkou mléčné náhražky signifikantně vyšší. Až v době odstavu (28. den života) začala selata z kontrolních skupin pomalu dohánět selata pokusná. Na konci odchovu již mezi zvířaty z obou typů skupin žádné rozdíly nebyly.
• Selata přijímající častěji mléčnou náhražku dosáhla nižších průměrných přírůstků hmotnosti v porovnání s „občasnými“ konzumenty náhražky, kteří konzumovali především mateřské mléko.