Kvůli erozi dochází v ČR k degradaci půdy

Tisková zpráva – Čejkovice - Ministerstvo zemědělství a Výzkumný ustav meliorací a ochrany půdy považuje problém eroze za velmi vážný. Také proto ochrana půdy a krajiny představuje jednu z priorit ministra Fuksy. Nejvážnější problémy s erozí se objevují na jižní Moravě. Cena i bonita půdy v ČR díky erozním problémům v poslední době neustále klesá. Podle posledních analýz by mohla při nejhorším možném scénáři eroze poničit až 21 milionů tun půdy za rok, což je možné finančně vyjádřit jako škodu za 4,3 miliardy korun. Jižní Morava se na propadu cen zemědělské půdy podílí více než 55%.
„Vodní i větrná eroze je v České republice a obzvlášť na jižní Moravě velkým problémem. Výměra degradovaných půd se zvětšuje a s tím rostou problémy související se snížením její ceny, poklesem výnosů a například se zhoršují odtokové poměry i průběh povodní,“sdělil Jiří Hladík, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.

Snižující hodnotu půdy lze vyjádřit také klesající cenou půdy zjištěnou při aktualizaci bonitace. Jako příklad je možné uvést meziroční pokles cen v rámci celé ČR mezi roky 2010 až 2012. o 126 mil. Kč., jižní Morava se na propadu cen podílí bezmála 70 mil. Kč. Tyto údaje se týkají pouze prověřované výměry zemědělské půdy, které se ročně aktualizuje max. 50 tisíc hektarů.Celková výměra zemědělské půdy v ČR činí přitom 4,2 milionů hektarů.

A jak problémům eroze čelit? V boji proti erozi je vedle obnovy krajiny návratem mezí, remízků či mokřadů nejúčinnějším nástrojem správné hospodaření podle standardů GAEC. „Vítáme proto nedávné rozšíření těchto standardů i na mírně erozně ohrožené půdy, i když bychom rádi v této oblasti viděli ještě výraznější zpřísnění podmínek“, zdůraznil Ivan Novotný, náměstek pro půdní službu a informatiku VÚMOP a dodal: „Za velmi alarmující považuji dynamiku erozních projevů, která se odráží v uvedených číslech poklesu ceny a bonity půdy.“

Eroze půdy v Čejkovicích

Vybrané území v Čekovicích je pro region Jižní Moravy charakteristické, v místě jsou dobře patrné důsledky procesu vodní eroze působící na půdu. První půdní sonda charakterizuje půdu na vrcholu svahu, kde dochází k intenzivnímu odnosu svrchní vrstvy půdy. Zde již došlo k patrnému odnosu nejcennější humusové vrstvy a v současnosti se již hospodaří na podložní hornině. V praxi to má za následek poškození půdy - snížení produkční schopnosti půdy, ztrátu ekologických funkcí půdy, retence a infiltrace vody apod.

Druhá sonda se nachází pod svahem a vznikla akumulací erodovaných půdních částic. Proces vodní eroze je tak intenzivní, že hloubka akumulované vrstvy dosahuje i několik metrů a je těžké rozpoznat hloubku uložení původního půdního profilu. Tímto procesem se zásadně mění profil půdy a z tohoto důvodu bylo nutné zavést nový půdní typ – koluvizem, který vzniká v důsledku vodní eroze. Kromě ochuzování svrchních partií půdy pak dochází k transportu půdy dále do vodních toků, nádrží a do obcí, čímž jsou způsobovány další škody na majetku občanů a státu.

„Působením vodní eroze dochází k negativní a nevratné změně půdního pokryvu zemědělské půdy České republiky s dopady na jejich produkční i mimoprodukční funkce,“ řekl Jan Vopravil, vedoucí oddělení pedologie a ochrany půdy VÚMOP.

Tereza M. Dvořáčková
tisková mluvčí MZe