Zákon o významné tržní síle již nebude dopadat jen na obchodní řetězce

Regulace tzv. významné tržní síly již v českém právním prostoru existuje více než 10 let. Doposud však byla spojena pouze s obchodními řetězci (většinou nadnárodními). Na chování těchto největších hráčů na trhu dohlížel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže prostřednictvím zákona o významné tržní síle (zák. č. 395/2009 Sb.).

Poté, co byla vydána Směrnice, dochází ke změně situace. Podle Směrnice má nově zákon dopadat na všechny osoby vyskytující se v potravinářském sektoru, tj. na prvovýrobce, zpracovatele, velkoobchod i maloobchod.

Smyslem Směrnice a nově i zákon o významné tržní síle má být kompenzace slabší vyjednávací pozice dodavatele zemědělských produktů či potravinářských výrobků vůči jeho odběrateli. Směrnice i zákon proto výslovně zakazují používání některých praktik. Stručně řečeno má Směrnice bránit (a) odchylkám od zásad poctivého obchodního styku, (b) rozporu s dobrou vírou a poctivým jednáním, (c) jednostrannému vnucení určitých smluvních podmínek slabší straně, (d) nedůvodnému a nepřiměřenému přenosu hospodářského rizika na slabší stranu a (e) vytvoření výrazné nerovnováhy práv a povinností smluvních stran.

Konkrétně může jít o následující chování:

„Chovatel ryb prodává čerstvé ryby místnímu rybímu závodu na výrobu konzervovaných rybích filetů. Platbu dostává až 40 dní po dodání ryb. Protože nemůže přimět rybí továrnu, aby změnila svou platební morálku, stěžuje si u dozorového orgánu. Továrna na ryby se o tom dozví a vyhrožuje chovateli ryb, že s ním přestane obchodovat, pokud stížnost nestáhne. Továrna na ryby se dopustí dvou nekalých obchodních praktik, za prvé nezaplacení za dodání zboží do 30 dnů, za druhé uplatňování odvetných obchodních opatření.“

Jaké změny Směrnice a následně i novela zákona přinese?

V prvé řadě dojde k výraznému rozšíření okruhu subjektů, na které bude zákon o významné tržní síle dopadat. Nekalé obchodní praktiky se bude moci dopustit každý, kdo je v postavení kupujícího čili odběratele zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků a disponuje významnou tržní silou.

Co to je významná tržní síla?

Tržní síla nebo lépe vyjednávací síla se projevuje v situacích, kdy jedna strana smluvního vztahu je schopna vyjednat si na straně druhé ústupky s využitím různých nekalých praktik. Významná tržní síla se bude nově posuzovat mezi smluvními stranami navzájem, a to na základě porovnání obratu dodavatele a odběratele. Směrnice automaticky předpokládá, že zranitelným dodavatelem bude ten, který dosahuje nižšího obratu než odběratel. Směrnice posuzuje tržní sílu pomocí pěti obratových stupňů, při jejichž překonání se odběratel kvalifikuje do zvláštního postavení vůči těm dodavatelům, kteří na stejnou obratovou hranici nedosahují. V silnější vyjednávací pozici se podle Směrnice nachází již odběratel s ročním obratem ve výši 2 mil. EUR, tj. v přepočtu ve výši zhruba 50 mil. Kč. Směrnice dále předpokládá, že vztahy mezi dodavateli a odběrateli s ročními obraty nad 350 mil. EUR již regulovat nebude, protože tyto subjekty jsou dostatečně silné na to, aby si smluvní podmínky vyjednali samostatně, bez nutnosti zásahu ze strany státu. 
Konkrétně se může jednat např. o pěstitele obilí, který dodává své produkty pekárně. V takovém případě je nutné zjistit, jaké obraty obě tyto osoby mají a kdo má proto silnější vyjednávací pozici na trhu. Zjištění se odvíjí od výše dosaženého obratu za příslušné období. Prakticky může dojít k situaci, kdy bude pekárna zároveň v silnější pozici (vůči dodavateli obilí) a zároveň v slabší vyjednávací pozici vůči obchodnímu řetězci (maloobchodu).

Co se myslí pojmem potravina?

Směrnice nově pracuje s pojmy zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky. Definice zemědělských produktů a potravinářských výrobků zahrnuje vedle potravin rovněž další produkty a výrobky, například živá a mrtvá zvířata, krmivo pro zvířata, živé rostliny a květinářské produkty nebo tabák. Zemědělské produkty a potravinářské výrobky tak v mnoha ohledech zahrnují jak vstupy, tak výstupy v rámci zemědělského a potravinového řetězce.

Co je to nekalá obchodní praktika?

Jde o praktiky, které se hrubým způsobem odchylují od správné obchodní praxe, jsou v rozporu s dobrou vírou a fair jednáním a jsou jednostranně ukládány jedním obchodním partnerem druhému.

Směrnice obsahuje výčet praktik, ty budou přeneseny do novely zákona a přidají se k praktikám, které zná již současná právní úprava.

Smluvní strana v silnější vyjednávací pozici může jednostranně diktovat podmínky slabší smluvní straně a formovat obchodní vztah výhradně ve prospěch svých vlastních hospodářských zájmů. Taro silnější smluvní strana může zejména uplatňovat výrazně nevyvážené podmínky. V takových situacích se může stát, že slabší strana není s to odmítnout tyto jednostranně nadiktované nepříznivé podmínky, neboť se obává, že smlouva o dodávkách zboží nebude uzavřena nebo že dojde k tzv. vylistování zboží.

Konkrétní příklad uplatňování nekalé obchodní praktiky:

„Velkoobchodník v očekávání horkého období objedná velkou dodávku melounů od malého zemědělského producenta. Dodávku melounů z části uskladní mimo areál chladírenského skladu, protože sklad je pro takovou dodávku příliš malý. V důsledku změny počasí však velkoobchodník prodá méně melounů a část dodávky se zkazí. Velkoobchodník musí část dodávky vyřadit. Při placení dodavateli velkoobchodník odečte vyřazené melouny jako odpad. Na dodavatele tudíž přenese ztrátu, kterou však nezavinil dodavatel, ale která vznikla špatným plánováním a skladováním na straně velkoobchodníka.“