Ptačí chřipka zasáhla chov 175 tisíc nosnic a další chov kachen, počet ohnisek ptačí chřipky v ČR vzrostl na 25

Na obou farmách byla přijata předběžná opatření proti šíření nákazy. Všechny kusy drůbeže v nakažených halách budou utraceny a neškodně zlikvidovány. Stejně jako v předchozích případech bude okolo obou nových ohnisek vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a pásmo dozoru o poloměru deseti kilometrů a v těchto pásmech budou vyhlášena mimořádná veterinární opatření.

„Vzhledem k tomu že se aviární influenza objevila již v devíti provozech jednoho chovatele, je zřejmé, že pravidla biologické bezpečnosti na těchto farmách nebyla nastavena správně, nebo se nedodržovala. I to bude předmětem došetřování celé této kauzy ze strany SVS,“ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

V tuzemských chovech byla v posledních dnech v souvislosti s výskytem ptačí chřipky utracena více než třetina z téměř 150 tisíc kachen určených na rozmnožování. V dalších dnech bude utraceno 175 tisíc nosnic. To má dopad i na další zemědělce, kteří v oboru podnikají. Na rozdíl od přímo zasažených chovů ale tito zemědělci nemají nárok na kompenzaci.

„Dnes se proto dopisem obrátíme na Evropskou komisi s žádostí o náhrady za výpadky na trhu. Stejný postup jsme využili v roce 2006 při prvním výskytu ptačí chřipky, Komise tehdy finanční prostředky vyplácela. Chtěl bych také opětovně velmi apelovat na chovatele komerčních chovů drůbeže, že striktní dodržování pravidel biologické bezpečnosti je jedinou účelnou ochrannou proti zavlečení této nebezpečné nákazy do chovu,“ zdůraznil ministr zemědělství Miroslav Toman.

Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a k jejich přenosu dochází zejména trusem. Proto infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Vysoce patogenní viry aviární influenzy způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny. V chovech drůbeže tím způsobují významné přímé i nepřímé ekonomické ztráty.

Základním preventivním opatřením je (pokud možno) chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. U chovů, kde není možné zajistit umístění v uzavřeném objektu, je nutné přijmout opatření, která minimalizují rizika kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků, například umístit vodu a krmivo pod přístřešek, zabránit pohybu drůbeže na vodních plochách, kde jsou volně žijící ptáci. Dalším možným opatřením je zasíťování výběhů apod. Případné podezření na výskyt nákazy, což je zvýšený úhyn drůbeže, náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva, je třeba nahlásit na krajskou veterinární správu.

Více informací k nákaze a aktuální nákazové situaci k dispozici na webu SVS.