Novela vyhlášky usnadní a zrychlí boj s kůrovcem

„Je zbytečné plýtvat lidskými silami a kapacitou na likvidaci uschlých stromů, ze kterých už kůrovec vylétl, jak to ukládala dosavadní podoba vyhlášky. Musíme se zaměřit na vyhledávání a hubení brouků v dosud živých stromech, což je jeden z nejdůležitějších přínosů novely,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek.

Původní podoba vyhlášky ukládala vlastníkům lesů postižených kůrovcovou kalamitou přípravu příliš vysokého počtu odchytových zařízení – lapáků a feromonových lapačů. Taková opatření ubírala kapacity pro zajištění včasného vyhledávání a likvidaci kůrovcem napadených stromů.

Novela vyhlášky spočívá především v úpravě požadavků na počty odchytových zařízení. Dosud platilo, že vlastník lesa musel vytvořit minimálně jedno takové opatření na pět hektarů lesa se smrkovými porosty bez ohledu na to, zda byly stromy kůrovcem napadeny, nebo ne. Nyní se tento požadavek snižuje na jedno odchytové zařízení na dvacet hektarů. Náklady na tvorbu lapáků se tím sníží na jednu čtvrtinu. Na stejnou úroveň bude možné snížit počet odchytových opatření ve smrkových porostech s mimořádným kalamitním stavem více než deset metrů krychlových na jeden hektar.

V této souvislosti byla také zpřesněna hlediska pro určování základního, zvýšeného a kalamitního stavu lýkožroutů na smrku. Stávající výčet kalamitních škůdců byl doplněn o lýkožrouta severského. Novela vyhlášky nabude účinnosti po jejím zveřejnění ve Sbírce zákonů v první polovině května 2018.

Základem ochrany lesa proti kůrovcům zůstává aktivní vyhledávání kůrovcových stromů, což jsou stromy napadené kůrovcem, ale kůrovcem ještě neopuštěné. Ty se musí vytěžit a včas zahubit kůrovce, který se v nich pod kůrou vyvíjí. Za kůrovcové stromy se nově nepovažují suché stromy, které už lýkožrout zcela opustil. Jde o kůrovcové souše, jejichž těžbu lze zejména v kalamitním stavu zcela odložit právě za účelem vyhledávání škůdců v dosud zelených stromech. Za účinné a včasné opatření k likvidaci se už nepovažuje pouhý odvoz kůrovcového dříví.

Současná kůrovcová kalamita je svým rozsahem největší v novodobé historii českého lesnictví. V loňském roce byla značná část převážně smrkového dříví poškozena větrem. Nezpracované dřevo z těchto kalamit se může stávat živnou půdou pro další množení kůrovců. Aktuální velmi teplé a suché počasí umožnilo rychlejší vývoj kůrovců, než tomu bylo například v loňském roce. Ministerstvo zemědělství požádalo státní podnik Lesy České republiky o zastavení všech úmyslných těžeb dřevin rodu smrk a borovice, aby byla kapacita na opatření v boji s kůrovcem.