Původci virových zakrslostí obilnin a křísek polní – 2014

13.3.2015

Rozsah a výsledky průzkumu výskytu původců virových zakrslostí obilnin – viru zakrslosti pšenice (WDV) a viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV) - prováděného ÚKZÚZ v roce 2014; Rozsah a výsledky průzkumu výskytu přenašeče WDV kříska polního (Psammotettix alienus) prováděného ÚKZÚZ v roce 2014.

Cílem průzkumu prováděného Ústředním kontrolním zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ) bylo zjištění výskytu původců virových zakrslostí obilnin a přenašeče WDV kříska polního na území ČR. Průzkum byl prováděn ve dvou ročních obdobích - na jaře roku 2014 v porostech pšenice, ječmenu, žita a ovsa na pozorovacích bodech i mimo ně a dále v období od srpna do listopadu 2014 i v jejich rezervoárech (výdrol obilnin, kukuřice, travní porosty na zemědělské i nezemědělské půdě) a v nově založených porostech ozimých obilnin, přednostně v okolí výskytů virových chorob potvrzených v jarním období.

Výsledky:

A) virové zakrslosti obilnin

1) Již na podzim 2013 bylo hodnoceno 78 porostů nově založených ozimů na podezření z výskytu virových zakrslostí, na jaře 2014 pak dalších 161 porostů. Celkově tedy bylo v souvislosti s výskytem viróz na jaře 2014 odpozorováno 239 porostů, při čemž pozitivní výskyt byl laboratorně potvrzen u 21 vzorků, celkem bylo tedy napadeno 8,8 % hodnocených porostů. Z pozitivních vzorků bylo 13 vzorků (62 %) infikováno WDV, 7 vzorků (33 %) infikováno BYDV a 1 vzorek (5 %) infikováno směsnou infekcí WDV + BYDV. Nejčastější výskyty viróz byly zaznamenány v Ústeckém kraji a kraji Vysočina.

2) Od září do prosince 2014 odpozorovali inspektoři ÚKZÚZ z rezervoárů virových zakrslostí obilnin (obilní výdrol, kukuřice, travní porosty na zemědělské i nezemědělské půdě) a nově založených porostů ozimých obilnin 66 porostů. Z těchto porostů bylo 19 laboratorně potvrzeno jako pozitivních na přítomnost virového onemocnění. V celkovém hodnocení tedy 28,8% napadení hodnocených porostů. Z těchto pozitivních vzorků byl pak 1 vzorek (5,3 %) infikován WDV, 15 vzorků (78,9 %) BYDV a 3 vzorky (15,8 %) směsnou infekcí WDV + BYDV. Nejčastější výskyty viróz byly zaznamenány tradičně v Jihomoravském kraji.

Průměrné napadení porostů obilovin virovými zakrslostmi v roce 2014 dosáhlo 18,8 %. Podzimní infekce se vyskytovaly ve vyšší míře, než-li napadení na jaře.

B) křísek polní

1) Výskyt kříska polního (Psammotettix alienus) byl na jaře 2014 zjišťován ve 392 porostech obilnin, přičemž v 14,8 % vzorků byl nalezen křísek polní. Slabý výskyt byl zaznamenán v 94,9 % sledovaných porostů, střední výskyt v 5,1 % porostů a silný výskyt v 0 % porostů.

2) Od srpna do listopadu 2011 bylo v rámci průzkumu výskytu kříska polního v rezervoárech virových zakrslostí obilnin a v novém osevu ozimých obilnin provedeno sledování ve 157 porostech, přičemž ve 43,9 % vzorků byl nalezen křísek polní. Slabý výskyt kříska byl zaznamenán v 71 % sledovaných porostů, střední výskyt v 23,1 % porostů a silný výskyt v 5,9 % porostů.

Pozitivní výsledky průzkumů výskytu původců virových zakrslostí obilnin a kříska polního prováděných na jaře a na podzim roku 2014 jsou uvedeny i s vysvětlivkami ve třech přiložených samostatných excelových tabulkách v závěru textu.

Závěr a doporučení:

Výsledky průzkumů (včetně průběžně aktualizované tabulky výskytů původců viróz) přinášejí zemědělské praxi určitý přehled výskytů původců virových zakrslostí obilnin a přenašeče WDV kříska polního v konkrétních lokalitách.

Oproti jaru 2013 byl na jaře 2014 zaznamenán výrazně nižší výskyt virovými zakrslostmi napadených porostů obilnin. Nízké výskyty viróz na jaře lze spojit s příznivými podmínkami pro růst nově založených porostů ozimů, které pak v kombinaci s vyváženou výživou a nízkými výkyvy v průběhu zimního počasí umožnily vývoj odolných rostlin. Odolný dobře zapojený porost ozimů tak lépe odolává infekcím a v jarním období o to lépe reaguje na jarní přihnojení dusíkem vyšší odolností proti sekundárním jarním infekcím. To, že byly infekce lokalizovány převážně v oblastech Ústecka, ukazuje na fakt, že se virózám a jejich přenašečům vede dobře v teplejších nížinných oblastech.

Naproti tomu na podzim 2014 byl ve stejném období roku 2013 laboratorně zaznamenán o 20 % vyšší podíl vzorků s potvrzeným výskytem viróz, při čemž jednoznačně převažoval virus BYDV. Převažující výskyt viru typu BYDV na podzim koreluje s vysoce nadprůměrnými přelety mšic v tomto období. Dlouhý teplý podzim 2014 byl více než příznivý pro tento druh hmyzu.

V porostech, kde byl křísek polní zjištěn, převažoval na jaře 2013 i 2014 slabý výskyt tohoto přenašeče WDV. Na podzim 2014 byla ve stejném období roku 2013 zaznamenána stejná intenzita výskytu kříska.

Na rozdíl od let předchozích by v roce 2014 zaznamenán vyšší podíl viru BYDV v celkovém hodnocení infekcí obilnin. Svůj podíl na napadení tímto druhem viru má přenašeč viru BYDV - mšice střemchová (Rhopalosiphum padi). Ta je spolu s ostatními druhy mšic monitorována pomocí sacích pastí typu Johnson-Taylor. Informace o výskytech a případné přímé škodlivosti mšic lze průběžně sledovat v Aphid bulletinu ÚKZÚZ. V roce 2014 se v porostech obilnin začaly mšice objevovat ve větších počtech až od 27. týdne, pak došlo k poklesu intenzity letu. Od 36. týdne do 43. týdne se v sacích pastech objevovaly masivní nálety mšic (Čáslav, Lípa, Žatec), které překračovaly průměr roku 2013 až trojnásobně (viz graf 1 a graf 2).

V ochraně porostů obilnin proti virovým onemocněním je nutné uplatňovat systém integrované ochrany více než kdekoliv jinde, neboť ze současných chemických alternativ ochrany, zacílených především na přenašeče, není ani jedna dostatečná. V ochraně obilnin před WDV a BYDV je v současné době navrženo několik postupů, které se zaměřují především na eliminaci virových přenašečů, tedy kříska polního a mšic. Zjednodušeně lze tyto metody rozdělit na: agrotechnické zásady (přerušení „zeleného mostu“, prostorové uspořádání porostů, termín setí) a chemickou ochranu zacílenou na regulaci přenašečů (moření osiva a insekticidní postřiky). Před výsevem ozimé pšenice a ozimého ječmene lze mořit osivo. Na základě sledování aktuálního stavu výskytu přenašečů je možné ošetřovat obilniny registrovanými insekticidy v době začínající podzimní intenzivní migrace přenašečů do porostu a v případě potřeby (dle intenzity náletu u již napadených porostů) provést další insekticidní ošetření. Na podzim je doporučována aplikace insekticidu při výskytu 5 a více jedinců na 100 smyků. Registrované insekticidy lze nalézt v Registru přípravků na ochranu rostlin nebo na Rostlinolékařském portále v rámci plodinových metodik.

Rozšíření virových zakrslostí obilnin na jaře je do značné míry ovlivněno průběhem zimy (teplota, vydatnost sněhové pokrývky). Mrazivé počasí s poklesem teplot pod -8 °C, zejména ve spojení s nízkou vrstvou sněhové pokrývky nebo ještě lépe s absencí sněhu, zvyšuje pravděpodobnost redukce populací přenašečů virových zakrslostí. Pokud je zima bohatá na sníh, který navíc vydrží i v nížinách dlouhou dobu, efekt nízkých teplot se může výrazně snížit. Z výsledků průzkumu lze usoudit, že dlouhotrvající vydatná sněhová pokrývka chrání před mrazem mnohem více kříska polního než mšici střemchovou, což je dáno i růzností zimních hostitelských rostlin. Malý počet infikovaných obilních výdrolů a porostů ozimých obilnin na podzim 2014, ve spojení s nízkými mrazivými zimními periodami, dává předpoklad průměrnému výskytu virových zakrslostí na jaře 2015. K tomuto tvrzení je však nutno přistupovat individuálně, zvláště v případech, kdy vlivem dlouhodobého zamokření, řídkého porostu obilnin a lokalit s pravidelným výskytem viróz může dojít k silnějším projevům napadení.

U jařin lze ke snížení rizika infekce doporučit co nejčasnější výsev, aby nálety přenašečů do porostů probíhaly až po nejcitlivější růstové fázi jařin (2 – 4 listy). Vzhledem k možným ztrátám na výnosu, které se pohybují podle intenzity výskytu při podzimní infekci až do výše 70 – 80 %, je vhodné silně napadené porosty včas zaorat a nahradit jinou plodinou (sníží se tak i zdroj infekce pro další období). V jarním období je třeba dále sledovat výskyt přenašečů v porostech a v případě potřeby napadené porosty ošetřit registrovaným insekticidem. V závislosti na plošném rozsahu a intenzitě výskytu virových zakrslostí však mohou i infikované porosty dosáhnout dobrých výnosů. Na webových stránkách ÚKZÚZ budou i v letošním roce průběžně zveřejňovány aktuální laboratorně ověřené výskyty WDV a BYDV.

Přílohy