Ministrův rok v úřadě – jak jej vidí sedláci?

Asociace soukromého zemědělství zveřejnila ny svých stránkách zde následují článek pod názvem

Ministrův rok v úřadě – jak jej vidí sedláci?

Očekávání a požadavky ASZ

Jak ve svém vystoupení na úvod uvedl předseda ASZ ČR Josef Stehlík „Hlavním požadavkem asociace je podpora myšlenky rodinného hospodaření, které představuje jedinečný generační cyklus odpovědného podnikání.“ To znamená zajištění podmínek a prostředků všem smysluplným opatřením pro živý venkov, rodinným farmám a menším projektům, pro zachycení a využití peněz v katastru, ve kterém farmář žije a podniká, či zvyšování přidané hodnoty (zpracování produkce a prodej přímo na farmách, diverzifikace aktivit na venkově, spolupráce s obcemi a okolními podnikateli). S těmito cíli ASZ žádala o maximální využití možností, které nabízí Reforma Společné zemědělské politiky EU (zavedení vyšší dotace na omezené množství tzv. prvních hektarů na farmě a zavedení určitého stropu pro dotace na největší podniky, zjednodušený režim pro malého farmáře, minimální překážky pro získání dotací, zřetelnou podporu malým projektům v Programu rozvoje venkova a větší podporu mladých začínajících zemědělců), dále také důsledné snižování zbytečné byrokracie, posilování vlastnických práv k půdě a změnu struktury industriálního zemědělství.

Současná realita

Současná realita je však zcela jiná. Důsledkem odmítání věcných připomínek ASZ, ale i některých dalších nevládních organizací, ze strany ministerstva při projednávání nových podmínek SZP nyní hrozí nebezpečí zpoždění čerpání finančních prostředků. Ministr přitom nevyužil téměř nic ze shora nabízených politických nástrojů a příležitostí reformy zemědělské politiky, přestože například podporu menším projektům již před rokem slíbil. Naopak došlo k chybnému pojetí dotací na welfare zvířat, či ke snahám o zbytečné navyšování množství hospodářských zvířat u tzv. znevýhodněných oblastí jako podmínky pro dotace, zamítnutí výplaty dotací na „vázané“ komodity jednoduchým systémem na každou dobytčí jednotku, zavádění nelogických vstupních podmínek pro mladé začínající sedláky), apod.

Během ročního působení ministra Jurečky se také výrazně projevil dopad jeho podléhání tlaku velkých podniků a zájmům jejich nevládních organizací, a to ve vytváření překážek k čerpání dotací pro malé subjekty (např. prokazování minimální produkce na hektar, povinnost být zemědělským podnikatelem nikoli podle platných zákonů, ale již kvůli dotační žádosti).

Jako promarnění velké šance na propagaci klasického soukromého zemědělství vidí sedláci loňský přístup ministerstva k Roku rodinných farem, který vyhlásila OSN. V jeho rámci se po celém světě konalo nespočet akcí podporu této nejčastější a nejdůležitější formy hospodaření a života na venkově. Ne ovšem u nás, kde tato podpora byla prakticky nulová. Naopak byly zaznamenány kroky vedoucí spíše ke konzervaci současné struktury postsocialistického pojetí zemědělství a venkova.

K pozitivům působení pana ministra patří například zrušení nadbytečných pozic krajských ředitelů Agentur pro zemědělství a venkov či významná podpora Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (zejména pak zachování programu k nákupu půdy od fyzických osob). Znovuzavedení zelené nafty je však již hodnoceno spíše neutrálně a to z důvodu existence jiných možností využití těchto peněz pro sedláky. Pozitivní kroky tak celkově zůstávají daleko za očekáváním selské veřejnosti, kterou v době své podpory Mariana Jurečky jakožto kandidáta na post ministra měla.

Z argumentace ministra

Samotný šéf resortu na jednání argumentoval snahou o komunikaci se všemi nevládními organizacemi, a to bez jakéhokoliv upřednostňování některé z nich. Zemědělce dle něj nelze dělit na malé, střední či velké, ale pouze dobré či špatné a dle tohoto kritéria je i zvýhodňovat. Poněkud rozpačitě byla sedláky přijata ministrova argumentace o „spekulativních vlastnících“, kteří se dle jeho názoru snaží získat dotace a berou půdu těm, co na ní hospodaří, ale nevlastní ji. Naštěstí uzavřenou kapitolou by měly být snahy ministra o zřizování zákonných předkupních práv pro pachtýře a stát. Podle názoru ASZ však už samy takové návrhy omezují vlastnická práva majitelů pozemků, což je pro členy Asociace naprosto nepřijatelná záležitost.

Z diskusních příspěvků

„Dle vašeho vyjádření se zemědělci rozdělují pouze na dobré či špatné. Dotační pravidla však rozlišují jinak – na malé, střední a velké. Malí zemědělci jsou povětšinou ti, kteří na vesnici bydlí, pracují, mají tam svůj majetek. Velcí mnohdy bydlí úplně jinde nebo v jednom katastru z desítek, které obdělávají. Dle Evropské unie, ale i celosvětově, jsou právě malé rodinné farmy největším přínosem pro venkov, naše ministerstvo zemědělství to však vůbec nezohledňuje,“ uvedl místopředseda ASZ Jan Štefl.

„Nejen z historického hlediska (způsob vypořádání restitucí a transformačních podílů, nerozdělení transformační rezervy), ale ani nyní u nás nejsou rovné podmínky pro zemědělské podnikání fyzických a právnických osob. Větší podniky čerpají výhody ze své velikosti (množstevní slevy při vstupech, lepší výkupní ceny), zvýhodněny jsou i lepším přístupem k investičním dotacím,“ zaznělo v diskusních příspěvcích paradoxně ze strany členů ASZ s velkou výměrou, kteří si ale velmi dobře uvědomují nezastupitelnou roli menších hospodářství.

„Jaká jsou kritéria hodnocení dobrého a špatného hospodáře? Pokud se na to budeme dívat z pohledu péče o krajinu, půdu a opatření na podporu vody v krajině, obecně lépe vycházejí právě malé rodinné farmy, kde se předává hospodaření z generace na generaci,“ zaznělo dále.

Po čtvrtstoletí na začátku?

I nadále proto Rada ASZ ČR požaduje jasnou podporu odpovědnému rodinnému hospodaření. Prozatím totiž ministerstvo nedalo prostřednictvím konkrétních kroků a praktických opatření zřetelně najevo, že mu na zachování rodinné formy hospodaření na českém venkově záleží.

„Zdá se, že čtvrtstoletí po politických změnách v našem státě jsou soukromí zemědělci hospodařící na svých rodinných farmách opět v pozici, kdy před ministrem zemědělství (který má notabene podporu rodin ve svém politickém programu) musí znovu vysvětlovat, co je principem a smyslem rodinného způsobu hospodaření a podnikání v zemědělství a jaký je jeho význam pro venkov i celou společnost.“ zhodnotil setkání s ministrem Jurečkou čestný předseda ASZ ČR Stanislav Němec.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR a Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ ČR