SZPI uděluje „Never More“ časopisu Reflex

29. 10. 2014 -  Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) se v uplynulých třech týdnech opakovaně emailem i telefonicky pokoušela získat od redakce Reflexu vyjádření, zda vyhoví žádosti SZPI o zveřejnění reakce na článek „Od másla k mlslu“, který vyšel v č. 39. Jeho autorka zde mj. komentuje činnost SZPI. Redakce Reflexu za tuto dobu žádným způsobem nereagovala a k žádosti SZPI se nevyjádřila. Inspekce proto přistupuje ke zveřejnění plného znění odpovědi na článek na webu SZPI a prostřednictvím svých účtů „Potraviny na pranýři“ na sociálních sítích Facebook a Twitter.

Odpověď SZPI
V Reflexu č. 39 se autorka článku „Od másla k mlslu“ svěřila se svými „představami“ o postupu Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) při kontrole výrobku „Fenomenální dýňové máslo s vanilkou“ od spol. Zapálená kuchařka. Postup SZPI měl být „v rozporu se zdravým rozumem“ a měl přinutit výrobce k přejmenování másla na „mlslo“. Text charakterizuje nízká míra erudice v oblasti potravinářského práva a před odbornou veřejností by proto reakci nevyžadoval, v případě společenského týdeníku ale SZPI považuje za vhodné uvést některé části textu na pravou míru.

Autorka bagatelizuje skutečnost, že výrobce na obalu neuvedl nebo uvedl chybně základní předpisem vyžadované údaje včetně zneužití zákonem chráněného názvu máslo. Tyto údaje má výrobce povinnost uvádět v zájmu ochrany práv spotřebitele, SZPI je vyžaduje u všech výrobků, tak to ostatně funguje v celé EU. Právě důslednost SZPI při kontrole označování potravin pomohla prakticky eliminovat na trhu výrobky, které pod názvem máslo a jeho odvozenin nabízela spotřebitelům směsi s margarínem a jinými nepovolenými složkami. Je zřejmé, že právo nelze uplatňovat selektivně bez ohledu na jiné případné kvality potraviny.

V květnu t.r. při kontrole výrobku „Fenomenální dýňové máslo se slaným karamelem“, nikoliv „s vanilkou“ jak je uvedeno v článku, zjistila SZPI neoprávněné použití názvu máslo pro přítomnost (v másle) nepovolených přísad a vyzvala výrobce k přeznačení potraviny. Ten reagoval přejmenováním na „mlslo“ a nový název se SZPI nijak nekonzultoval. V textu uvedený výrok „Proti mlslu už ale na úřadech nenašli argument“ je proto značně zavádějící.

Přestože i u dalšího výrobku uvedené společnosti SZPI zjistila porušení elementárních povinností při označování potravin a výrobce neměl registraci, vzhledem k rychlé reakci spol. Zapálená kuchařka zvolila inspekce za daných okolností nejmírnější možný postup včetně nabídky konzultací, aby se výrobce v budoucnu podobným situacím vyhnul. Dále se autorka v textu zamýšlí nad povahou v tuzemsku platných potravinářských norem. Zde lze pouze konstatovat, že tvůrcem potravinářské legislativy není SZPI, ta má naopak povinnost vymáhat jejich dodržování.

Zpracoval: Mgr. Pavel Kopřiva - tiskový mluvčí, tel.: +420 542 426 633