Setkání představitelů Agrárních komor zemí Visegrádské čtyřky

Představitelé Maďarské zemědělské komory (Nemzeti Agrargazdasági Kamara NAK), Slovenské zemědělské a potravinářské komory (Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora SPPK) a Národní rady agrárních komor Polska (Krajowa Rada Izb Rolnyczych KRIR) se zúčastnili 54. setkání Agrárních komor zemí Visegrádské čtyřky, které se konalo ve dnech 11. A 12. Září 2014 v městě Pápa, v Maďarsku.

Představitelé Agrárních komor Visegrádské čtyřky projednali současnou situaci na trzích se zemědělskými komoditami v jednotlivých zemích uskupení s konkrétním zřetelem na dopad omezení dovozu ze strany Ruské federace. Srpnové události ve spojení s dalšími netarifními omezeními, které byly přijaty v důsledku epidemie Afrického moru prasat, měly za následek pnutí na trzích našich zemí, které bude výhledově naše trhy ovlivňovat jak přímo, tak nepřímo. V této souvislosti považujeme za nutné, aby na unijní úrovni byla přijata řádná opatření na ochranu našich producentů. ·

• Dle našeho názoru je velikost obálky určené na unijní úrovni k zmírnění dopadů omezení dovozu nedostatečná. Současná situace je závažná a vyžaduje okamžitou akci podpořenou dostatečným rozpočtem. Pokud je EU ochotna utrácet nemalé prostředky na energetickou politiku, aby zajistila stabilní ceny a životaschopnost evropských producentů, musí být na zemědělství a potravinářství nahlíženo stejným způsobem. Podle našeho názoru je zemědělství sektorem se strategickým významem pro samotné přežití evropské společnosti. Jsme rozhodnuti prosazovat naši věc všemi možnými prostředky a vyzýváme ostatní země postižené ruským embargem, aby se k nám připojily.

• Aby došlo ke zmenšení tlaku na vnitřním trhu Evropské unie, musí EU zajistit odbyt zboží, které bylo určeno k exportu a zmírnit škody spojené s tržními nerovnostmi za využití zdrojů, které nebudou primárně pocházet ze SZP. Zároveň by každý členský stát měl mít možnost podniknout nutná opatření v případě dovozu zboží z ostatních členských států Evropské unie za dumpingové ceny.

• Vybízíme k rozšíření zdrojů rezerv (fond řízení rizik), které poskytuje Společná zemědělská politika pro krizové situace v sektoru zemědělství.

• Doporučujeme navýšení podpůrného rozpočtu pro programy ovoce do škol, školní mléka a další pomocné programy.

• Podporujeme zavedení programů soukromého skladování a exportních subvencí pro zemědělské produkty včetně (nikoli však výhradně) sýrů, jablek, mléčných výrobků a paprik. Nepovažujeme pouhé snížení celního poplatku za přijatelné řešení.

• Je podle nás nutné rozšířit program soukromého skladování mimo mléčné výrobky také na další sektory (máslo, sušené odstředěné mléko) a vyčlenit pro tyto účely dostatečný rozpočet jakmile to bude možné. Je také nutné u dotčených výrobků zvýšit intervenční ceny.

• U výrobků, které současná krize již postihla, stejně jako u výrobků, které mohou být potenciálně zasaženy (např. víno), je potřebná vzájemná, flexibilní a organizovaná výměna informací, aby se předešlo dalšímu narušení trhu. Proto vyzýváme Evropskou komisi a organizaci Copa-Cogeca, aby intenzivně sledovaly změny na jednotném trhu u těch produktů, které byly nejvíce postiženy.

• Doporučujeme, aby na unijní úrovni byly zváženy nové trhy a to v rámci EU nebo mimo ni, zejména pro produkty postižené embargem. Navrhujeme podporu pro zpracování syrových zemědělských produktů takovým způsobem, který umožní jejich dlouhodobější skladování.

• S ohledem na tuto situaci je nutné zvýšit ochranu vnitřního trhu EU proti výrobkům ze třetích zemí zaměřením se na kontrolu nekompromisního dodržování předpisů týkajících se zdraví zvířat a standardů bezpečnosti potravin pro zboží, které přichází ze zemí mimo EU.

Jako bod č. 2 na programu byly projednány záležitosti týkající se právních předpisů mysliveckého hospodaření v našich zemích s ohledem na škody způsobené volně žijící zvěří. Dle našeho názoru je důležité zajistit na národních i unijní úrovni takovou právní úpravu, která bude brát ohledy na zájmy zemědělce a přesně specifikuje rozsah odpovědnosti za škody, stejně jako způsob odškodnění. V této souvislosti by mělo být vypracován systém pro náhradu škody vzniklé při srážce volně žijící zvěře s vozidlem, který by byl přijatelný pro všechny zúčastněné strany.

Bodem č. 3 na jednání byla problematika nájmu a nabývání vlastnictví půdy. Byly představeny příklady z jednotlivých zemí. Účastníci se shodli na tom, že půda by měla zůstat především ve vlastnictví a užívání našich zemědělců.

V rámci bodu č. 4 našeho programuzástupci komor představili schválenou podobu obálek a dostupných zdrojů I. a II. pilíře nové SZP pro roky 2014-2020 a zmínili se také o průběhu implementace jednotlivých opatření. Zástupci agrárních komor zemí V4 se shodli na tom, že rozdělení finančních zdrojů pro zemědělství by mělo probíhat způsobem, který zajistí zachování životaschopnosti venkovských oblastí a adekvátnímu zastoupení zájmů lidí zaměstnaných v zemědělství.

Naše komory se shodly na tom, že v současné situaci musíme při řešení napětí ovlivňujích zemědělství prokázat dostatečnou vnímavost jak na národní, tak na unijní úrovni. Narušení trhu, které zemědělskou prvovýrobu zasáhlo v době sklizně, a které vzniklo z důvodů, na které nemají sami zemědělci vliv, by mělo být sanováno co nejdříve za použití adekvátních prostředků, které budou pocházet také z jiných zdrojů než SZP.

Na základě výše zmíněných argumentů vyzýváme naše vlády, odpovědné ministry a předsednictví COPA-COGECA, aby naším sektorům zajistili účinné a koordinované zastoupení zájmů s přihlédnutím k zájmům producentů ve všech členských zemích, a aby se pokusili o prosazení co možná nejsmysluplnější náhrady za škody, které potravinářství a zemědělství utrpělo.Účastníci jednání se dohodli na tom, že se příští setkání zemědělských komor zemí V4 uskuteční v České republice.

Toto komuniké se vydává v pěti originálních opisech. Každá z delegací obdrží jeden opis a jeden zvláštní opis bude odeslán do COPA-COGECA. Pápa, 12. 9. 2014