Za hlavní důvody poklesu zájmu o pěstování geneticky upravených plodin považují pěstitelé především administrativní zátěž, dodržování přísných pravidel a dražší cenu osiva. Každopádně v České republice nadále existuje možnost výběru mezi pěstováním geneticky modifikovaných plodin a konvenčním nebo ekologickým pěstováním. Je tedy svobodnou volbou každého pěstitele, jakou cestou se vydá.
Čeští pěstitelé, kteří u pěstování GM kukuřice zůstali, spatřují výhody biotechnologií zejména v její užitné jednoduchosti a spolehlivosti ochrany proti zavíječi. Porosty geneticky modifikované kukuřice totiž vykazují stoprocentní účinnost proti tomuto škůdci. Mezi další významná pozitiva patří podle českých pěstitelů také vyšší a kvalitnější sklizeň než při tradičním způsobu pěstování a méně časté používání chemických prostředků.
Problematika geneticky modifikovaných organismů a jejich produktů je součástí Společné zemědělské politiky EU a prochází nejpřísnějším schvalovacím procesem na světě. Právě proto je v celé EU pro účely pěstování schválena pouze jedna plodina, kukuřice. Posuzují se případná rizika pro životní prostředí, zdraví lidí a zvířat. GM kukuřice vypěstovaná v České republice se především využívá jako krmivo pro hospodářská zvířata, nebo jako surovina pro výrobu bioethanolu či bioplynu, ne však pro potravinářské účely.
| Rok | Plocha (ha) | Počet pěstitelů |
| 2005 | 150 | 51 |
| 2006 | 1 290 | 82 |
| 2007 | 5 000 | 126 |
| 2008 | 8 380 | 167 |
| 2009 | 6 480 | 121 |
| 2010 | 4 680 | 82 |
| 2011 | 5 090 | 64 |
| 2012 | 3 050 | 41 |
| 2013 | 2 560 | 31 |
| 2014 | 1754 | 18 |
Hynek Jordán
ředitel Odboru komunikace Mze
