Regulace plevelů v ozimé pšenici
5.10.2005
Mechanické hubení plevelů (např. vláčení branami) dosahuje přibližně 50 až 70% účinnosti. Účinnost mechanické regulace kromě jiného závisí na půdních podmínkách (půdním druhu), vývojové fázi plevelů a na technologii (rozteči hřebů, směru zpracování, pojezdové rychlosti). Na kyprých půdách a při časné aplikaci (fáze děložních listů až malá listová růžice plevelů) lze dosáhnout lepšího plevelohubného efektu než při pozdní aplikaci.
Při použití herbicidů může být dosaženo až 100% účinku, což však vzhledem k nákladům a životnímu prostředí není vždy nutné. U relativně méně konkurenceschopných plevelů (např. rozrazily, violka trojbarevná, ptačinec žabinec) lze tolerovat nižší výskyt rostlin a redukovanou dávku herbicidu. Ošetření by mělo proběhnout postemergentně (zhruba od fáze třetího listu pšenice). Aplikace herbicidů do ozimé pšenice na podzim se doporučuje zvláště u časných výsevů a u monokultur pšenice. Zde je potřeba zaměřit se na často se vyskytující trávovité plevele chundelku metlici, sveřepy (např. sveřep jalový), lipnici roční a psárku polní. Proti chundelce je možné použít herbicidy na bázi účinných látek isoproturonu, sulfuronu, prosulfocarbu, fenoxapropu, flufenacetu a flurtamonu. Zde se doporučuje časné ošetření porostů pšenice (BBCH 11–13). Při výskytu chrpy modré, máku vlčího a brukvovitých plevelů je potřeba použít další herbicidy (event. směsi herbicidů). U psárky polní je kromě toho nutno pamatovat na tvorbu rezistence (plná dávka herbicidu). K hubení sveřepů se používají také herbicidy s účinnou látkou propoxycarbazon a sulfuron. Zde se osvědčilo aplikovat herbicid v plné dávce (event. použít smáčedlo) a v pozdějším termínu (do BBCH 31). U všech herbicidů je potřeba dbát na zákonná omezení (např. vzdálenost od vodních zdrojů), půdní podmínky a doporučení místní rostlinolékařské služby.
Getreide Mag., 10, 2005, č. 4, s. 222
Regionální potravina
Projekt Ministerstva zemědělství
Krajské informační středisko
Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Libereckého kraje
Projekt KIS LK je podporován Ministerstvem zemědělství České republiky a Libereckým krajem