Lze tedy připomenout chovatelům, že je nanejvýš vhodné kontrolovat zdroje vody, rozvody vody, napáječky, prověřit, zda mají zvířata na pastvě možnost se uchýlit do stínu. V předpisech není výslovně napsáno, že musejí mít přístřešky, ale možnost chránit se před povětrnostními vlivy. Z tohoto pohledu je vhodné plánovat místa pastvy. U zvířat ustájených, zejména drůbeže a prasat v halách, je potřeba kontrolovat záložní zdroje energie pro případ vypadnutí proudu. Instalovaný alarm by měl mít jiný zdroj, ne jen proud ze sítě. Problémy mohou nastat v bouřkách, a pak je třeba rychle zajistit účinnou ventilaci, a v chovech dojnic například zajistit dojení, ale také chlazení mléka.
I zpracovatelské závody mohou mít problémy s chlazením, zejména při výpadku, i zde je třeba mít záložní zdroje energie.
Inspektoři krajských veterinárních správ se při kontrolách na tyto skutečnosti zaměřují, jak u chovatelů, tak u zpracovatelů.
Nelze ovšem zapomínat ani na domácí zvířata, domácí drůbež, psy, kočky, doma chované exotické ptactvo, terarijní a akvarijní živočichy. Dostatek nápoje, čerstvé vody, která musí být stále k dispozici, a hlavně možnost úkrytu a větrání. Jakmile je například klec s ptáčkem blízko okna, hrozí přehřátí. A akvárium, terárium? To je podobné.
Pokud lidé venčí psy, dobře ví, že nejlepší to je za ranního chladu a v podvečeru. Vždy je třeba volit cestu stínem a ne po rozpálených cestách. V případě přehřátí chladit tlapky, podat odraženou vodu a do stínu. U lidí je to stejné, i když se tlapkám říká ruce a nohy.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
