EU prosazuje společný postup evropských a asijských zemí proti šíření ptačí chřipky

Závěry expertů příslušného Stálého výboru ukázaly, že neexistovala nutnost žádného členského státu přijímat vlastní právní opatření nezávisle na společném postupu všech zemí v této otázce. Komisař zdůraznil, že nejednotné a rozptýlené akce nemohou být tak účinné jako společný a koordinovaný postup. Při kritice ojedinělých a nekoordinovaných akcí vycházel zejména z nedávného postupu Nizozemska.

Nizozemsko se pravděpodobně pokusilo zavedením generálního zákazu chovu drůbeže na otevřeném prostranství minimalizovat riziko kontaminace těchto chovů ptačí chřipkou migrujícími ptáky. Experti Komise EU se domnívají, že tento ojedinělý krok Nizozemska  nebyl nutný. Téměř současně však nizozemská vláda oznámila, že ukončí zákaz držení drůbeže venku a nahradí tento způsob ochrany drůbeže před nákazou pružnějšími opatřeními. Nizozemsko totiž už před měsícem  zakázalo chov drůbeže na otevřeném prostranství, aby se předešlo kontaktu domácí drůbeže s migrujícími ptáky z Ruska a Asie, kteří by mohli přenášet virus ptačí chřipky. Na základě tohoto zákazu bylo přemístěno z volných chovů 5 milionů kuřat, kachen, hus, krůt a další drůbeže do budov, kde Nizozemsko běžně provozuje intenzivní chov 80 milionů kusů drůbeže. Nizozemsko je jedním z největších výrobců drůbežího masa a vajec v EU a tuto akci provedlo v obavách z opakování výskytu ptačí chřipky v této zemi před dvěma roky, kdy zde muselo být vyhubeno obrovské množství drůbeže. Nizozemská vláda se však obává také toho, že nebude možné prodávat drůbeží maso a vejce jako produkty ze „zdravého“ chovu na volném prostranství za zvýhodněnou cenu,  pokud oněch 5 milionů drůbeže bude drženo uvnitř budov za delší než velmi krátkou dobu. 

Podle mluvčího Komise je účelné v boji proti šíření ptačí chřipky posuzovat situaci „případ od případu“. Je možné uvažovat o více opatřeních, jako jsou například sítě proti kontaktu drůbeže s volně žijícími a migrujícími ptáky.
Komisař Kyprianu na zasedání Rady mimo jiné vyzval členské státy, aby podporovaly  veterinární experty a představitele lékařství při společném postupu zajišťování ochrany zdraví zvířat a lidí. Na konci září například bylo svoláno společné zasedání představitelů veterinárního a lidského lékařství z členských států. Ačkoli obě skupiny odborníků se shodují, že lidská a ptačí chřipka jsou dva různé problémy, souhlasí s nutností kooperace při zajišťování opatření, aby vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1 se nepřenesla z Asie do EU.
Komisař Kyprianu ocenil členské státy, které už zavádějí opatření proti šíření ptačí chřipky, které je obsaženo v navržené směrnici EU ještě před jejím přijetím v příslušných orgánech, jmenovitě programy zacílené na pozorování a kontrolu ptáků žijících ve volné přírodě a migrujících ptáků. Tato směrnice má být přijata v Radě EU ještě před koncem letošního roku. Současně zdůraznil nutnost finanční pomoci ohroženým oblastem v Asii. Obrana proti šíření ptačí chřipky v Evropě nemůže být podle komisaře účinná, pokud nebude existovat spolupráce s jihovýchodní Asií při potírání této nemoci.

Problémem ptačí chřipky v Asii se intenzivně zabývá Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Vedoucí veterinárního odd. FAO Joseph Domenech konstatoval, že ptačí chřipka se stala endemickou v Indonésii a bude se zde nadále šířit. Podle něho je nutné, aby indonéská vláda vzhledem k varovné situaci zlepšila kontrolní a strategickou politiku týkající se této nemoci. FAO doporučuje, aby boj proti ptačí chřipce byl národní prioritou a aby veterinární orgány s plným nasazením zesílily kontrolní opatření. Místní veterinární služby by měly být posíleny a mělo by se jim umožnit, aby objevovaly výskyt nemoci ve velmi raném stadiu a bezprostředně prováděly kontrolní opatření, jako jsou porážky drůbeže a cílená vakcinace drůbeže ve vysoce rizikových oblastech. Kromě toho by měla být přehodnocena národní očkovací strategie, aby se zajistilo,