Ekonomické poradenství pro chovatele ovcí

Ekonomika hýbe světem. Být ekonomicky efektivní, je první předpoklad přežití a existence jakéhokoli podnikání. Platí to pro průmysl stejně, jako pro zemědělství, chovu ovcí nevyjímaje. Náklady a výnosy vznikají v každém odvětví, jen je třeba umět je identifikovat a následně správně využít pro efektivnější podnikání.
Náklady vs. výnosy
Pro většinu chovatelů ovcí není obvykle žádný problém vyčíslit výši výnosů, tedy tržeb (např. z prodeje zvířat, mléka a jiných ovčích komodit) a dotací (poskytovaných na půdu a chovaná zvířata). Takže výnosová strana vah je pro chovatele víceméně známá a není problém ji stanovit. Jak je to však s hodnotou nákladů na druhé straně vah? Při zodpovězení na tuto otázku mnohokrát vzniká dilema - co náklad vlastně je, a zda je možné ten či onen výdaj zanedbat. Jelikož jde o živočišnou výrobu, nejvýznamnějšími položkami jsou náklady na krmiva. Z hlediska účetnictví je možné je zařadit mezi spotřebovaný materiál (nakupované) a změnu stavu zásob (vlastní). Ke krmivům patří především pastva v létě a seno v zimě. Samozřejmě, přináleží sem i spotřebované kompletní krmné směsi a krmné aditiva (např. lizy). Na otázku o množství spotřebovaného krmiva (zejména co se týče toho nakoupeného a zabaleného v balících, resp. vacích) dostaneme odpověď obvykle po chvilce přemýšlení. S náklady na krmiva, tedy jejich cenou, je to složitější zejména v případě pastvy. Většina chovatelů totiž vůbec nestanovuje její hodnotu. Vycházejí z předpokladu, že náklady na produkci jsou pokryty dotacemi na půdu. Dobře, ale co potom se senem? Tam je, kromě vlastní hodnoty zelené hmoty, mnoho činností, které něco stojí. Například pracovní doba (tj. mzdy a s tím související sociální náklady a odvody) a materiál (např. pohonné hmoty, náhradní díly, údržba). Zde určitě není možné hovořit o nulových nákladech. Nemluvě o vlastním čase investovaném do péče o zvířata. A ve vyčíslování drobných i větších investic by bylo možné jít dál.
Relevantní data chybí
Samozřejmě, uvedené neplatí u hobby chovatelů, pro které jsou jejich investice věnované do chovu oveček relaxací a ekonomika chovu je zvlášť nezajímá. Pokud však mluvíme o podnikatelské činnosti, znát nákladovou stránku výroby je stejně důležité jako tu část výnosovou. V současnosti však neexistují relevantní data o výši nákladů ani tržeb v chovu ovcí v České republice, a tím pádem ani o efektivnosti chovu jako takového. Dobrým signálem, že chov ovcí je s velkou pravděpodobností ekonomicky efektivní, je to, že chovatelé ovcí existují, ba dokonce přibývají. Přesná čísla o ekonomice však chybějí. A pokud nejsou přesněji vyčíslené náklady a tržby, nevíme ani to, zda je co zlepšovat a pokud ano, jakým způsobem. Neboť, jak se zvykne říkat, to co není sledováno (měřeno) nemůže být ani zlepšováno. V ekonomice to platí dvojnásobně…
Znát efektivnost je nevyhnutné
Zkušenosti s chovem ovcí na Slovensku naznačují, že bez dotací by to nešlo. Bohužel, je to pravda. Důvodem jsou rostoucí ceny vstupů, zejména materiálu - krmiv nakoupených (+200 %) pohonných hmot (+31 %) a ceny práce (+10 %). Na druhé straně, realizační ceny jehňat v ostatních čtyřech letech klesaly (-11 %). Situaci zachraňovali jen dotace poskytované na půdu a tržby z ovčího mléka. Cena mléka se na základě rostoucí poptávky v posledních letech pomalu zvedla o 6 %. Rast mlékové užitkovosti (+29 %) uvedenou disproporci mezi vstupy výstupy mírně tlumil, ekonomika produkce mléka a jehňat však bez zápočtu dotací na půdu zůstávala v červených číslech. Rentabilita nákladů na chov ovcí základního stáda tak byla v posledním období v průměru na úrovni -56 % (podrobnější zhodnocení produkčních a ekonomických ukazatelů v chovu dojných ovcí na Slovensku za poslední období bylo již publikováno na stánkách Našeho chovu č. 7 a 9/2013). Po zápočtu podpory na VDJ ztrátovost chovu základního stáda ovcí mírně klesla o 10 p.b. Hodnota dotací na VDJ však byla zanedbatelná a v roce 2012 se snížila na 5 eur na bahnici a rok. Karta by se v této výnosové položce měla otočit až v roce 2015. Doufejme, že to tak i bude. Jen jedním dechem je třeba dodat, že ceny vstupů do výroby určitě nebudou v růstu zaostávat. A tak znovu bude potřeba otáčet každé euro investované do chovu, a to nejen na Slovensku, ale všude ve světě.
Chov ovcí, podobně jako je tomu v jiných odvětvích hospodářství, je citlivý na změny nákladů a cen. I když nyní chov ovcí v Čechách a na Moravě vzkvétá, není jisté, zda a hlavně za jakých podmínek trhu bude efektivní i v budoucnosti. V návaznosti na velkou tradici chovu ovcí v Čechách a na Moravě je proto velmi důležité sbírat, vyhodnocovat a porovnávat základní produkční a ekonomické údaje, aby bylo možné efektivnost chovu zlepšovat a tím vytvořit dobrý předpoklad jeho budoucnosti. Je jen na škodu věci, když se v zahraničí takové údaje sledují, a pomáhají k zefektivnění systému chovu, ale v České republice zatím takové komplexní zhodnocení chybí.
Ekonomická databáze a její principy
Z tohoto důvodu vznikla snaha o vytvoření ekonomické databáze chovatelů ovcí v České republice. Jejím cílem je poskytnout objektivní poradenství v oblasti ekonomických ukazatelů chovu ovcí. Databáze vzniká pod hlavičkou Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i. Praha-Uhříněves a bude se tak snažit navázat na existující poradenství v oblasti ekonomiky chovu skotu.
Vycházejíce z dosavadní spolupráce s chovateli jsou základnými principy spolupráce:
- individuální přístup a objektivnost při hodnocení chovatelských a ekonomických ukazatelů
- diskrétnost a akceptace anonymity při zpracování a následném využití výsledků pro potřeby praxe (jak již bylo zmíněno výše, podrobné výstupy z předchozí spolupráce s chovateli na Slovensku byly například publikovány na stránkách časopisu Náš chov (Krupová a kol., 2013)),
- bezplatnost poradenské činnosti v oblasti ekonomiky chovu a žádné dodatečné pracovní náklady při poskytování dat ze strany chovatele, tzn. využití stávajícího systému evidence produkčních a ekonomických ukazatelů v daném chovu.
Na základě poskytnutých dat je následně provedena:
- kalkulace nákladů dle jednotné metodiky a jejich zhodnocení v součinnosti s produkčními ukazateli chovu.
- jsou určena silná a slabá místa při porovnaní s průměrnými hodnotami za databázi chovatelů a definovány návrhy na optimalizaci dosažených ukazatelů.
Cílem spolupráce je definovat doporučení v co největší součinnosti s praxí. Z tohoto důvodu se předpokládají také individuální konzultace s chovateli zaměřené na obeznámení se s praktickými aspekty managementu chovu a jejich propojeností na ekonomickou evidenci. V případě, že Vás tato myšlenka zaujala, pro jakékoli podrobnější informace, prosím kontaktujte nás na emailové adrese:krupova.zuzana@vuzv.cz, případně na telefonním čísle +420 267 009 703. Těšíme se na možnou budoucí spolupráci a přejeme mnoho chovatelských úspěchů!
Ing. Zuzana Krupová, Ph.D., VÚŽV Praha-Uhříněves

Článek byl uveřejněn v časopise Náš chov 3/2014 a podpořen projektem MZERO0714.