„Výzkum jasně prokázal decimující vliv těchto pesticidů na včelstva a rozhodnutí Evropské komise o jejich zákazu na dva roky bylo správné, navzdory účelové kritice části české zemědělské veřejnosti,“ řekla manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Nesrstová.
Ze studie, zveřejněné v říjnu loňského roku, vyplývá, že laboratorní i polní výzkum jednoznačně prokázal vedlejší subletální účinky neonikotinoidů na včely a další užitečný hmyz na úrovni jedinců. „Experimentální odběry 13 vzorků pylu ze včelstev žijících na různých místech České republiky prokázaly nález dvou neonikotinoidů, dvou dalších insekticidů, pěti fungicidů a dvou herbicidů. Plástový pyl jako potrava vývojových stadií včel může ovlivnit jejich vývoj a přispět k zániku včelstva při kombinaci více negativních faktorů,“ píše se ve zprávě Výzkumného ústavu včelařského.
„Evropská komise si na rozdíl od velkoagrárníků uvědomuje škodlivý vliv neonikotinoidů na včelstva a je to jeden z dalších slibných signálů vývoje evropského zemědělství. Jeho úroveň skutečně nelze posuzovat jen podle suchých čísel nákladů a výnosů, je třeba brát v potaz i externality, mezi které patří právě i negativní vliv používaných látek na faunu a flóru,“ dodala Nesrstová.
Podotkla přitom, že ekologičtí zemědělci už dávno upozorňovali na nepříznivé vlivy používání syntetických postřiků a hnojiv pro ochranu a výživu rostlin. „Vymírání včel je jen jedním z negativ, jež mají pesticidy na svědomí,“ sdělila Nesrstová. Zákaz používání trojice neonikotinoidů (klothianidin, imidakloprid a thiametoxam) je tak důležitým krokem k zpomalení intenzivní chemizace zemědělství a záchraně nezbytných opylovačů. Výroba více než tří čtvrtin veškerých potravin na nich totiž závisí.
Od 1. prosince zakázané pesticidy se používaly k moření osiva kukuřice, slunečnice a řepky. Mají tyto plodiny chránit před hmyzími škůdci a omezovat tak ztráty úrody. Na škodlivý vliv neonikotinoidů na včelstva upozorňovali především francouzští včelaři. Zejména u rostlin s krátkou vegetační dobou, jako je slunečnice, se dostávají do nektaru a následně působí u včel dezorientaci a následné ztráty. Včela se jednoduše ztratí, nepamatuje si cestu domů.
Svaz ekologických zemědělců odmítá jako účelové námitky například některých zástupců Agrární komory, že rozhodnutí Evropské komise je neuvážené, protože zkomplikuje zemědělcům život, může jim zvýšit výrobní náklady a vést k užívání starších, přírodě škodlivějších látek. Zemědělci, kteří zakázané pesticidy dosud používali, se nyní musí smířit s nižší úrodou a šířením některých škůdců. Varovali proto už, že se vrátí k používání starších insekticidů, které jsou ekologicky méně šetrné. Hrozí prý také růst dovozů ze třetích zemí, kde látky povolené zůstávají.
„Ekologičtí zemědělci přitom ukazují, že to jde i bez nebezpečných hnojiv a ochranných prostředků,“ podotkla Nesrstová. Snížení počtu umělých látek v zemědělství je vždy krokem k vyšší bezpečnosti potravin. Skupinou, kde jsou syntetické přípravky z výrobního řetězce vyloučeny, jsou biopotraviny. Jejich výroba probíhala „bez chemie“ po tisíciletí. Ekologické zemědělství v České republice bez včelstev nemůže fungovat, přesto biomed není častým produktem.
Pro produkci biomedu platí přísná pravidla, která například určují umístění úlů v patřičné vzdálenosti (minimálně 3 km) od polí s plodinami, které poskytují významný zdroj nektaru a pylu a jsou ošetřovány pesticidy (řepka, slunečnice, intenzivní sady apod.). Stanoviště včelstev je třeba volit tam, kde se hospodaří ekologicky nebo jsou lesní porosty. Vzhledem k tomu, že u nás je hustá zástavba, hojný průmysl a na téměř 90 % zemědělské půdy se intenzivně hospodaří, není vhodných lokalit pro produkci biomedu mnoho.
Zdroj: tisková zpráva PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců
