Nejdražší je slunce

Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů platí od 1. srpna, ale Energetický regulační úřad (ERÚ) pro letošek ještě podporu měnit nebude, až od příštího roku. Rozvoj oboru to jistě pozitivně ovlivní. Vyšší výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů stanovuje úřad už od roku 2002, ale investoři museli zatím počítat s tím, že se podmínky z roku na rok i nepředvídatelně měnily. Předseda ERÚ Josef Fiřt proto představil návrh výkupních cen na příští rok již v srpnu, aby výrobci elektřiny z OZE měli o ekonomice podnikání jasněji. Příslušná vyhláška vyjde až v listopadu.

ELEKTŘINA Z VĚTRU

Regulační úřad výkupní cenu otestoval ve zmíněném zveřejněném návrhu (2,46 Kč/kWh) a setkal se s kritikou. Je to totiž méně než loni (2,60) a loni to bylo méně než předloni (2,70, v roce 2002 dokonce 3 koruny). Snižování ceny však úřad vysvětluje tím, že v prvních letech byla nadsazená. "Technologicky jsme tehdy byli úplně někde jinde," říká místopředseda ERÚ Blahoslav Němeček. Jednotky měly instalovaný výkon kolem 600 kW, stožáry byly nižší, existovala řada mechanických a dalších problémů. Dnes mají větrné elektrárny vyšší výkon (kolem 2000 kW), delší životnost, řízeny jsou elektronicky. Stožáry větrníků ale dosahují výše až 100 metrů.

Němeček konstatuje, že nejsme stát, který by si mohl dovolit, aby větrníky stály všude a netočily se; měly by být jen tam, kde je to efektivní. "Naše představy jsou kolem 36 milionů korun investičních nákladů na 1 MW instalovaného výkonu. Provozní náklady se ve světě pohybují kolem 3 % nákladů investičních. ERÚ počítá s využitím větrné elektrárny 1900 hodin za rok, což je asi 21,6 % ročního časového fondu." Dražší větrník by se musel točit např. o dvě stě hodin v roce déle, aby byla investice návratná.

"Elektrárny, které tyto parametry splnit nemohou, by se vůbec neměly stavět," říká Němeček. Možná se investorům vyplatí počkat, technický vývoj jde dál, brzy mohou být k dispozici technologie efektivní i při slabším větru.

BIOMASA

Úřad shromáždil podklady o nákladech na výrobu elektřiny s využitím biomasy jako zdroje a vypočetl výši podpory. "Vycházeli jsme z toho, co jsme měli k dispozici, předpokládali určitou úroveň fixních nákladů, ale v praxi se ukázalo, že systému dokázaly využít i firmy, jejichž fluidní kotle malé objemy dřevní štěpky dokázaly spálit, takže se jejich fixní náklady přiblížily nule," říká Blahoslav Němeček. Bylo to výhodné i pro velké elektrárny, které tak způsobily turbulenci na trhu s dřevní štěpkou, protože ji vykupovaly ve velkém a pro malé energetické zdroje pak byla příliš drahá.

Zvrat nastal letos, kdy už se velkým zdrojům příplatek k výkupní ceně nevyplácí, takže štěpky se kupuje na trhu méně. Její producenti z toho radost nemají, cena se ustálila, ale podnikatelská příležitost zůstává zachována.

Od příštího roku bude spalování a spoluspalování biomasy rozlišeno, ERÚ zatím počítá se třemi diferencovanými kategoriemi - pro bílou štěpku (např. piliny), hnědou štěpku (dřevní odpady z lesa) a pro účelově pěstované plodiny. I v těchto kategoriích však bude ve výkupní ceně rozlišeno, zda jde o spoluspalování biomasy s fosilním palivem, zda musel provozovatel investovat do nového kotle nebo zda jde o zcela novou čistou technologii.

ERÚ připravuje metodiku, jak se bude vykazovat množství elektřiny pro uplatnění vyšší výkupní ceny při společném spalování biomasy a neobnovitelného zdroje, tzn. spolu s uhlím či v případě bioplynu se zemním plynem. To nejdůležitější, vyhláška Ministerstva životního prostředí, která stanoví druhy, způsoby využití a parametry biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, však ještě chybí, takže návrh ERÚ pro příští rok biomasu zatím neobsahuje.

 

DALŠÍ OBNOVITELNÉ ZDROJE

V návrhu minimálních výkupních cen ERÚ uvádí také malé