Šance na obrat tu stále je

Nejdříve se přítomní seznámili se stručnou analýzou stavu, východisky a cíli nasměrování národní zemědělské politiky ČR za využití rámce společné zemědělské politiky pro roky 2014 až 2020. Jan Veleba zároveň nastínil návaznost a součinnost se Strategií pro růst Ministerstva zemědělství, kterou Agrární komora ČR v plné míře podporuje a je připravena spolupracovat na jejím plnění.

Propad sektoru

S ohledem na uvedená fakta v tabulkách navrhuje Agrární komora ČR opětovné posílení odvětví s vyšší přidanou hodnotou. „Člověk ani nemusí být ekonom, aby pochopil, že nám jde o podporu národního hospodářství formou zvýšení zaměstnanosti, příjmů, vliv na daně a v celkovém výsledku na životaschopný venkov,“ uvedl Veleba.

Agrární komora ČR usiluje také o změnu negativního vývoje agrárního zahraničního obchodu, kdy v uplynulém roce dosáhlo záporné saldo 24,8 miliardy korun. „Chceme snížit závislost na dovozech potravin,“ řekl Jan Veleba a dodal, že se po vstupu do Evropské unie prudce snižuje zejména produkce živočišné výroby, a to má negativní dopad mimo jiné na spotřebu obilovin. V této souvislosti klesá v České republice i výroba krmných směsí a zbytečně to má ve svém důsledku vliv i na zaměstnanost lidí na venkově.

Více než půl milionu lidí bez práce

Agropotravinářský sektor představuje 16–17 % hrubého domácího produktu. Jen od vstupu do Evropské unie v roce 2004 přišlo o práci 40 tisíc lidí, s navazujícími odvětvími je to 120 tisíc lidí, co museli změnit zaměstnání nebo jsou bez práce. „Z propočtů pracovních sil v resortu vyplývá, že podnik o velikosti 1000 ha se zaměřením na výrobu mléka zaměstnává o osmnáct pracovníků více než podnik se zaměřením na polní výrobu a chov skotu. V rámci celého odvětví představuje rozdíl více než 50 tisíc pracovních příležitostí. V odvodech pro stát to je ztráta deset miliard korun, a to bez navazujících odvětví. Aktuální nezaměstnanost postihuje zhruba 580 tisíc obyvatel, to je osm procent,“ vypočítával Jan Veleba.

Vliv na to měly podle jeho slov především nerovné podmínky společné zemědělské politiky Evropské unie pro staré a nové členské země. Špatné nastavení dotační politiky v rámci ČR, kdy došlo k podpoře nevýroby a „zahradničení“ v krajině (např. neuvážená výše podpor trvalých travních porostů a ekozemědělství bez vazby na produkci), je tu absence prostředků na investice do konkurenceschopnosti a rozvoje firem. „Máme nižší úroveň podpor v porovnání s EU-15, v porovnání s Německem a Rakouskem dostávají čeští zemědělci 70, respektive 71 % dotací,“ konstatoval Veleba.

Nerovnost pokračuje

Vliv na tuto situaci má podle Agrární komory ČR neregulovaný rozvoj zahraničních obchodních řetězců, preference dodavatelů mimo Českou republiku, neférové praktiky a zneužívání dominantního postavení. „Je naprosto jasnou skutečností, že tlakem na cenu se snižuje také kvalita potravin,“ uvedl Veleba. Kriticky se vyjadřoval i ke ztrátě trhů třetích zemí, nízké podpoře exportu, vývozu suroviny, a tím chybějící přidané hodnotě. Této situaci výrazně neprospělo také zvýšení DPH u tuzemské produkce potravin, aktuálně je to dnes 15 %, přitom Polsko, Litva, Francie 5 %, Nizozemsko 6 %, Německo 7 %. Přitom Agrární komora ČR vede každoroční diskuse s politiky a vládou o podpoře českého zemědělství, stanovení priorit, finančních zdrojích a dalším.

„Rádi bychom ovlivnili a také zajistili 100% soběstačnost v základních potravinách pro spotřebu obyvatel České republiky. Jde nám o vyrovnanou obchodní bilanci exportu a importu zemědělských a potravinářských komodit díky vyšší výrobě a realizaci výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Navýšením výroby tak můžeme přispět ke zvýšení počtu pracovních míst v zemědělské výrobě o 50 tisíc a o dalších 50 až 100 tisíc pracovních míst v navazujících odvětvích. Proto tak stojíme o politickou a mediální oporu a přízeň spotřebitelů,“ uzavřel své vystoupení v Táboře na manažerském fóru Jan Veleba.

Stavy hospodářských zvířat (tis. kusů, ČSÚ)

Soběstačnost ČR v základních rostlinných komoditách

Soběstačnost ČR v základních živočišných komoditách