Současný stav ekologického zemědělství v České republice

V roce 2004 jen o 3,26 % na 836.  Stát, respektive ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí, budou muset přijít s novými impulsy, pokud chtějí dosáhnout cílů, jež jim ukládá Akční plán rozvoje ekologického zemědělství do roku 2010 (např. 10 % zemědělských ploch v systému EZ).

Na konci roku 2004 byla celková plocha zemědělské půdy v ekologickém systému 263 299 ha (6,16 % z celkové plochy zemědělské půdy v ČR). Ekologické orné půdy je však pouze 7,50 %, sadů a vinic 0,40 %, zatímco ploch s trvale travním porostem je 89.40 %. Ve srovnání s průměrem Evropské unie je procento ploch v ekologickém zemědělství v České republice poměrně vysoké, produkčních ploch je ale minimum.

Celkem 836 farem bylo ke konci roku 2004 registrováno v systému ekologického zemědělství, což je jen o 26 více než na konci roku 2003. Průměrná velikost české ekofarmy je 315 ha, což je výrazně více než evropský průměr. Je to dáno především tím, že skoro 90 % farem obhospodařuje velké plochy luk a pastvin v podhorských oblastech.

Pro srovnání, v sousedním Rakousku je v systému EZ evidováno 19 056 farem, ve Švýcarsku 6 445 – obě země mají přitom méně příznivé podmínky pro zemědělství. Podíl ekologické produkce na celkové zemědělské produkci se v ČR v různých komoditách pohybuje od 0,5 do 3,5 %.

Cenové prémie, které ekozemědělci dostávají za svoji produkci, se pohybují od 10–15 % za hovězí maso, 15–20 % za mléko, 40 a více procent za obilí, 60 % a více za brambory a až 200 % za některé druhy zeleniny.  Mezi hlavní produkční komodity patří obilí, zejména špalda a pohanka, byliny a koření, hovězí dobytek, mléko s velkým podílem kozího.

Ke konci roku 2004 bylo evidováno celkem 116 výrobců biopotravin a právě bio zpracovatelský průmysl, lépe řečeno jeho nedostatek, je vnímám jako největší překážka dalšího rozvoje ekologického zemědělství v ČR. Mezi hlavní zpracovatelské obory patří zpracování obilí, bylin, kravského i kozího mléka a hovězího masa.  Přestože české ekofarmy produkují poměrně hodně masa a mléka, nedostatečná zpracovatelská kapacita a absolutní nedostatek certifikovaných biojatek způsobuje, že značná část produkce se prodá jako konvenční.

Český trh s biopotravinami

Český trh s biopotravinami vykázal již druhý rok po sobě razantní růst. Celkový maloobchodní obrat dosáhl podle nejnovějších údajů v roce 2004 270 milionů Kč, což představuje 0,12 procent z celkové spotřeby potravin. Znamená to, že každý Čech utratil v roce 2004 průměrně přibližně 27 Kč za biopotraviny, nejvíce v obchodních řetězcích: 65 %, ve specializovaných bioprodejnách a prodejnách zdravé výživy 25 %, v ostatních prodejnách potravin 2,5 % a přímo z ekofarem nebo jiným přímím marketingem se prodalo 7,5 % z celkového obratu. Pro srovnání, v bývalé EU 15 se průměrně utratilo v roce 2004 za biopotraviny přibližně 800 Kč na obyvatele.

Na trhu je stálý nedostatek bio vajec, některých druhů masa, především drůbežího, ovoce, zeleniny, mléka a mléčných výrobků - másla a sýrů. Zlepšila se situace u čerstvého bio pečiva: kromě pekárny Albio, která zásobuje vlastní pražské prodejny a některé prodejny v Brně,  také supermarkety Carrefour a Interspar nyní nabízejí denně pečivo své vlastní výroby. Navíc společnost Country Life nyní otevírá bio pekárnu a má ambice rozvážet bio pečivo po celé republice.

Od vstupu do EU se výrazně zvýšil dovoz biopotravin. Je to dáno jednak odbouráním celních bariér, ale také tím, že padla nutnost recertifikace biopotravin původu z EU. Ze zahraničí se dováží především zpracované biopotraviny jako omáčky, pomazánky, nápoje, sladidla, oleje a tuky, ale také luštěniny, semena a ořechy. V poslední době se začalo ze zahraničí dovážet i čerstvé zboží, především ovoce a zelenina (Luční Údolí a