Zemědělci jako dodavatelé paliva

< Zhruba třicet jej střídalo s dřevěnými peletami. Přitom první instalované kotle mají za sebou už dvě topné sezóny. Přehled o tom má výrobce speciálních kotlů. Jejich uživatelů bude v nadcházející zimě výrazně více, může firma tvrdit na základě závazných objednávek. Po nedávné zprávě o chystaném zdražení plynu o pětinu se na kotle na biomasu dotazují další zájemci. Paliva – nekvalitního obilí - bude nejspíš víc než dost. Na jeden rodinný dům stačí zrno sklizené průměrně z jednoho a půl hektaru.

„Od letošního února máme dvě stě vážných zájemců o kotel na biomasu. Jsou to převážně zemědělci, kteří chtějí mít nový kotel na letošní zimu,“ říká Vladimír Verner, majitel firmy Verner z Červeného Kostelce. Mluví o automatickém kotli Verner A25 s výkonem 25 kW, vyvinutém pro spalování obilí, pelet z rostlinných zbytků či dřevěných pelet. Splňuje nejpřísnější emisní normy předepsané v České republice i Evropské unii. Účinnost spalování kotle je nad 92 procent. „Potom, co média informovala o zdražení plynu, se počet dotazů na náš kotel ztrojnásobil. Dříve jich bývalo denně tak kolem třiceti. Lidé se také ptají na topení kusovým dřívím,“ poznamenal výrobce, který dodává i kotle s vyšším výkonem, včetně kotelen na slámu a dřevní štěpku.
Před pořízením nového kotle by si měl každý porovnat ceny jednotlivých druhů paliv v Evropě, ne se řídit tím, kolik stojí momentálně u nás, doporučuje Vladimír Verner. „Topení uhlím je v Evropě nejdražší. Jeho ceny půjdou nahoru i u nás, protože se musí srovnat, tak jako se to už stalo u benzínu. Unie nám nedovolí, abychom dál vydávali miliardy na útlum těžby v dolech a ty pak prodávaly nejlevnější zdroj energie. Když v Německu stojí litr topného oleje asi 25 korun, tak nemůžeme předpokládat, že u nás zůstane na deseti korunách. A plyn jde také nahoru,“ konstatuje šéf firmy. Tvrdí, že obilí bude nejlacinějším palivem, i když bude stát víc než současných 1800 až 2000 korun za tunu a pěstitelé za něj budou dostávat důstojnější cenu – kolem 2500 korun. Přitom po jeho loňské nadprodukci byli někteří rádi, když se zbavili zrna s brouky i za 1300 korun a mohlo se stopit. Deštivé dny během těchto žní neprospívají kvalitě obilí, a dá se čekat velká nabídka produkce s nižšími parametry. Část z toho může být právě energetické obilí.
„Obilí pro tyto účely může vznikat tříděním. Už na poli zemědělec vidí, které porosty hůř vzešly, a vyčlení je na energetiku, to znamená, že s nimi bude při dalším pěstování, sklizni a skladování zacházet jinak než s obilím na potravinářské nebo krmné využití. Když si pěstitel takto vyčlení dvacet procent produkce, bude u ní mít vždycky jistotu, že ji každoročně – ať má jakoukoliv kvalitu - prodá stálým odběratelům, tedy domácnostem, kde mají kotle na obilí. Navíc za stálou cenu, která se může pohybovat mezi 2000 až 2500 korun za tunu,“ předpokládá Vladimír Verner. Pro menší zemědělce by podle něho bylo určitě zajímavé, pokud by ve svém okolí měli několik takových rodin, kterým by nejen průběžně dodávali palivo, ale mohli se starat i o chod kotle, v zimě k tomu odhrnovat sníh kolem domu a v létě třeba sekat zahradu. „Našim zákazníkům, kteří sami nepěstují obilí, a pořizují si kotel na jeho spalování, zprostředkováváme kontakt na zemědělce v jejich blízkosti. Ale i samotní zemědělci by se měli snažit tímto způsobem si zajišťovat dlouhodobý odbyt a nabídnout rodinám, firmám v okolí, že jim dodají levné palivo a postarají se o provoz kotle,“ uvítal by výrobce, který propaguje myšlenku energeticky soběstačné obce.
Tomu, kdo si jako první ve vesnici pořídí kotel na obilí, nabízí firma různé pobídky. „Lidé se pak chodí dívat, jak to funguje, a kdo předtím zavrhoval spalování obilí, tak často mění názor,“ poznal šéf firmy už mnohokrát. Kotel v chodu bude k vidění také na Zemi živitelce.
Výrobce uvádí, že na vytápění rodinného domu je na zimu zapotřebí pět tun obilí. „Domácnost se spotřebou tepla 70 GJ, která má kotel na plyn, zaplatí po jeho zdražení za topnou sezónu