Těžba plynu hydraulickou frakcí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VÍTÁ TĚŽAŘE BŘIDLICOVÉHO PLYNU!

Těžba plynu hydraulickou frakcí (štěpením) – tzv. FRAKOVÁNÍM (HF):

Kompletní informace včetně petice najdete zde:  http://www.ne-plyn.hys.cz/.

Všichni zemědělci mají bohaté zkušenosti s požadavky na ochranu životního prostředí. Pokud se „rozklíčují“ zkratky GAEC  a CROSS-COMPLIANCE, přidá se k nim Nitrátová směrnice, zákon o vodách, zákon o hnojivech, zákon na ochranu ovzduší a další předpisy, dostaneme infarktové množství požadavků, které po zemědělcích  vyžadují orgány chránící naši přírodu před zhoubným vlivem zemědělské výroby.

BOHUŽEL, ve světle informací o souhlasu České republiky s vytvořením ziskového ráje pro obří těžařské společnosti se všechny požadavky na nás na ochranu čehokoliv jeví jako naprostý výsměch!

Česká republika disponuje oblastmi, kde se v podloží nacházejí vrstvy břidlice. Ta může být po určitém zásahu zdrojem tzv. břidlicového plynu. Břidlicový plyn je považován za alternativu – nekonvenční zdroj, zemnímu  plynu a teoreticky by mohl snížit závislost ČR na dovozech této suroviny. V USA je těžba břidlicového plynu významným zdrojem plynu ( a zisků, samozřejmě). Zastánci těžby břidlicového plynu v ČR hovoří o pokrytí 5, 10 až 15 % spotřeby plynu. Studie vypracována pro Evropský parlament z r. 2011 sděluje, že nekonvenční zdroje  plynu v Evropě jsou příliš malé na to, aby zásadně ovlivnily sestupné trendy spotřeby plynu.

Vidina tak zářné perspektivy v zásobách nerostných surovin byla pravděpodobně příčinou, že úředníci Ministerstva životního prostředí povolili průzkum vybraných oblastí za účelem zjištění zásob plynu a možností těžby. Vždyť jde jen o průzkum a zajištění surovinové základny je státním zájmem. Žadatel o povolení průzkumu BASGAS ENERGIA CZECH, s.r.o. podal řádně žádost a nalepil na ni správný kolek!

BASGAS je dceřinou společností australské firmy Hutton Energy se sídlem v Londýně. Tato firma se dušuje, že způsob dobývání břidlicového plynu je naprosto neškodný a že sama úzkostlivě dbá na bezpečnost těžby pro životní prostředí.

Naštěstí existuje internet a lidi, kteří na rozdíl od úředníků jsou ochotní a schopní si informace ověřovat:

Postoj Evropské komise k hydraulickému štěpení (HF):
Evropská komise, Výbor pro životní prostředí,  si nechala v roce 2011 zpracovat studii o dopadech HF na životní prostředí a lidské zdraví.

Hlavní závěry lze shrnout takto: Je třeba zpochybnit vstřikování jedovatých látek do podloží. Mohlo by být znemožněno pozdější využití těchto vrstev. Oblasti těžby břidlicového plynu jsou příliš malé na to, aby měly zásadní vliv na evropskou situaci v zásobování plynem. Rizika pro životní prostředí a zátěž nejsou vyváženy odpovídajícím prospěchem, neboť produkce plynu je velmi nízká.

Nevyhnutelným dopadem těžby je velký zábor půdy (na jeden vrt je třeba srovnat pláň až o velikosti 3 ha, při těžbě se pak pohybuje hustota vrtů od 1 do 6 na km2 v praxi co pak vypadá, že každých cca 500 metrů je jedna plošina), emise znečišťujících látek do ovzduší, znečištění podzemních vod z úniku plynu nebo kapalin a průsaků těžební kapaliny. V blízkosti plynových vrtů je navíc zaznamenáno znečištění podzemních vod metanem a chloridem draselným. Ve studních v blízkosti vrtů lze nalézt stopy kapalin používaných při těžbě. Těžba může vyvolat slabá zemětřesení. Těžba prokazatelně zvyšuje průnik radonu na povrch půdy.

CO MŮŽEME OČEKÁVAT PO SKONČENÍ TĚŽBY?
Dejme tomu, že těžaři začnou skutečně těžit se všemi důsledky, které to přináší. Rozhodně nelze doufat, že těžba nebude provázena haváriemi (v USA se během tisíců prokázaných havárií vyskytovaly i výbuchy studní, obytného domu, metan ve vodovodním potrubí – velmi efektní, po přiložení plamene voda vzplane. Vše je doloženo amatérskými filmovými záběry).

Co nám po těžařích zbyde? Podle názoru odborníků může těžba probíhat odhadem maximálně patnáct let. Pak firmy odejdou a nám tu zůstane provrtané území s těžko odhadnutelnými následky v podloží, které bude kontaminované chemikáliemi, síť nepotřebných silniček a zpevněných plošin, síť potrubí bývalých plynovodů. Voda už rozhodně ne pitná. Pracovní místa pryč, rekreační funkce krajiny žádná, zemědělské využití bídné, v závislosti na stupni kontaminace vod možná žádné. Další obtížně a draze likvidovatelná ekologická zátěž.

METODU FRAKOVÁNÍ JIŽ NA SVÉM ÚZEMÍ ZAKÁZALA FRANCIE A BULHARSKO, POLSKO PRŮZKUM TĚŽBY POVOLILO.

NAŠI MINISTERŠTÍ ÚŘEDNÍCI JSOU OCHOTNI FRAKOVÁNÍ NA NAŠEM ÚZEMÍ POVOLIT. JE NASNADĚ, ŽE HAVÁRIE V TĚŽEBNÍ OBLASTI BY ZTÍŽILA A PRAVDĚPODOBNĚ I ZNEMOŽNILA ZEMĚDĚLSKÉ VYUŽITÍ, NEHLEDĚ NA STAV KRAJINY PO SKONČENÍ TĚŽBY.

Koalice STOP HF usiluje o celorepublikový zákaz frakování. Uvítá každého zájemce spolupráci. Stále je čas mluvit se starosty, poslanci, senátory, šířit petici požadující zákaz frakování..

Kompletní informace včetně petice najdete zde:  http://www.ne-plyn.hys.cz/.

VSTUPIT DO KOALICE STOP HF MŮŽETE JAKO OBČANSKÁ SDRUŽENÍ, SPOLKY, OBCE ČI MĚSTA. ČÍM VÍCE SPOLKŮ ZDE BUDE, TÍM SILNĚJŠÍ HLAS POSKYTNEME ZASTAVĚ TÉTO PRO EVROPU NEPŘIJATELNÉ METODY.

Se svolením koalice STOP HF z materiálů na jejich webu zpracovala Ing. Marcela Beranová, ředitelka Okresní agrární komory Trutnov

PRO VŠECHNY, KTEŘÍ CHTĚJÍ VĚDĚT O CO JDE:
Držte si klobouky, jedeme z kopce:

Průzkum území:
Probíhá tam, kde je známo, že se nacházejí požadované horniny, jde jen o to kolik a jak vysoké by byly náklady na těžbu. Povolení k průzkumu na Trutnovsku, Broumovsku a Náchodsku je pro plochu 770 km2, v těsném sousedství KRNAP, kromě první zóny celá CHKO Broumovsko, na území chráněné oblasti akumulace podzemních vod (CHOPAV) Pilická křída a v nitrátově zranitelné oblasti. Na Berounsku je průzkumné území stanoveno na velké části CHKO Český kras se známým výskytem podzemních jeskyní a pramenů a zahrnuje mj. Národní přírodní rezervaci Koda či území kolem hradu Karlštejn.  Všechna průzkumná území v ČR jsou hustě osídlena nikoliv jednotlivými rodinami, jak je tomu v těžařských oblastech USA, ale obcemi.

Prověřovat území lze seizmickým průzkumem (měření odrazu vibrací vháněných do zemského povrchu) nebo průzkumnými vrty. Ty se provádějí v hloubkách kolem 1 – 4 km, vlastní těžba kolem dvou kilometrů pod povrchem. Na vytipovaných územích v ČR by měly být provedeny v následujících pěti letech právě průzkumné vrty!

Těžba plynu hydraulickou frakcí (štěpením) – tzv. FRAKOVÁNÍM (HF):
Těžba probíhá prostřednictvím těžebních věží umístěných na plošinách o výměře 1-3 ha. Na 1 km2 je třeba více vrtů, maximálně šest. Je tedy nutné postavit komunikace pro frekventovanou kamionovou dopravu, zpevněné plochy pro vrtnou věž, nádrže na vodu a chemické látky, parkovací místa pro kamiony, plynovody, nádrže pro vytékající vrtnou tekutinu.

Vytvoří se nejprve svislý a později vodorovný vrt do hloubky kolem dvou kilometrů. Svislý vrt (v podstatě kanál) se zpevní cementem. Do vrtu se spustí trhavina, která roztrhá kompaktní horninu. Následně se do vrtu vhání těžební kapalina pod tlakem až 100 MPa. Ta dále rozšiřuje trhliny a po jejím částečném odčerpání umožňuje vývoj plynu. Celá tato akce se během životnosti vrtu provádí cca 17krát. Vodorovný vrt narušuje pukliny v podloží a nekontrolovatelně vytváří další. Při trhání horniny (a to i ve fázi průzkumu) dochází často k zemětřesením o síle 1-3° Richterovy škály. Netřeba zdůrazňovat, že těžební zařízení jsou „poněkud hlučnější“.

Těžební kapalina je složena z 98 (až 99.5)% z vody a písku - pro jedno frakování  je potřeba kolem 11 500 m3  vody. 2 až 5 % kapaliny tvoří písek a chemické látky. Podle těžařů jsou to např. kyselina citrónová a sůl. Podle studie zpracované pro Evropskou komisi  také benzen, toluen, xylen, formaldehyd, některé pesticidy a další látky. Přesné složení kapaliny bývá obchodním tajemstvím. Množství přídavných látek je asi 0,1 – 0,5 litru na 1 m2 vrtu. Srovnejte s kritizovanými pesticidy, kterých se podobné množství používá na hektar. Objem chemických látek na jedno frakování v průměru 16 fekálních vozů Praga V3S.

30 – 50% kapaliny zůstane pod zemí, zbytek je zpětným tlakem vytlačen na povrch. To už obsahuje kromě záměrně přidaných chemikálií i látky obsažené v podloží – na Trutnovsku např.  radon.

Tato kapalina by se měla čistit na speciálních čističkách, praxe je však taková, že se nechává v otevřených nádržích prostě odpařit – co se děje se sedimentem je otázka.

Veškeré informace najdete na http://www.ne-plyn.hys.cz/

Stručný a srozumitelný úvod do problematiky: Nedej se, 4.3.2012, ČT2,
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095913550-nedej-se/

Pro otrlé povahy – film z těžebních oblastí USA: http://www.ulozto.cz/xT4dgyg/gasland-2010-limited-docu-dvdrip-xvid-kata-avi