V současném zimním období (v nastávajících nízkých teplotách) a větší poptávce po potravinách s vyšším přirozeným obsahem vitamínů je na místě i nemalá pozornost při nákupu čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny. Kromě celoročně objevujících se nedostatků (jako např. ovoce a zelenina s plísní a hnilobou, znečištěné, nečerstvého vzhledu, povadlé, napadené škůdci, apod.) hrozí při současných venkovních teplotách poškození ovoce a zeleniny mrazem.
Poškození mrazem nemusí spotřebitel běžným laickým posouzením při nákupu vždy jednoznačně odhalit. Vady takto poškozených produktů se projeví až doma, kdy dojde k vyrovnání teploty potraviny s okolním prostředím. Většinou se změní konzistence produktů, dojde ke ztrátě typického vybarvení v neposlední řadě i ke změnám chuti. Rostlinná pletiva jsou v důsledku působení mrazu zcela poškozena, a tím dochází k nežádoucím smyslovým, jakostním a mikrobiologickým změnám (hnilobným procesům). Výsledkem zdánlivě výhodného nákupu za přijatelné ceny je pak zklamání a výrobky zpravidla putují do koše, protože jsou nekonzumovatelné.
I prodej brambor má svá pravidla. V těchto měsících jsou spotřebiteli nabízeny brambory konzumní pozdní, a to prané či neprané. Největšími nedostatky u brambor konzumních pozdních je výskyt hniloby, šedých a černých skvrn v dužnině, mechanických pohmožděnin, obecné strupovitosti a výskyt klíčků, kdy vyhláška MZe č. 157/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dovoluje brambory pouze s klíčky do 3 mm.
Teplota skladování a prodeje brambor by neměla klesnout pod +2 °C, pod níž brambory začínají sládnout. Tento jev je způsoben destrukcí škrobu a nahromadění cukru. Jsou-li brambory vystaveny teplotě pod bod mrazu, a to i krátkodobě, dochází k jejich namrzání a dle vyhlášky je již nelze dále nabízet k prodeji. Namrzlé brambory se můžou poznat podle toho, že při rychlém zahřátí (v dlani) za několik minut hlízy zvlhnou a na omak je znatelný menší odpor dužniny pod slupkou.
