Sláma v krmných dávkách dojnic i mladého skotu stojí energii

7.12.2011

Zatímco mnoho chovatelů mléčného skotu zařazuje slámu jak do krmných dávek dojnic, tak především u mladého skotu sází na vysoký podíl této krmné komponenty, americký profesor Jud Henrichs z Pennstate University je odlišného názoru. Právě krmné diety bohaté na slámu jsou tomuto výživářskému expertovi trnem v oku, protože sláma je odpovědná za to, že hodnotná objemná krmiva (travní nebo kukuřičná siláž) nezůstávají v bachoru dostatečně dlouhou dobu a nejsou tak dostatečně strávena a tím účinně využita. Při absenci slámy v krmné dávce stoupá konverze krmiva o 5 až 6 %. Trávení slámy je kromě toho také velmi energeticky náročné.

„Není žádným dogmatem, že by skot musel mít po celý den k dispozici ve žlabu krmivo“, vysvětlil Heinrichs přibližně 50 účastníkům odborného semináře, který uspořádala plemenářská splečnost Alta Deutschland společně s veterinární praxí Agroprax. Expert zeměděcům doporučil při krmení mladého hovězího dobytka nejít cestou podávání krmiva ad libitum, ale upřednostnit krmení podle skutečné potřeby (precission feeding). Krmný žlab v odchovu mladého skotu může zůstat prázdný i po dobu šesti hodin v případě, že je podávaná krmná dávka dostatečně kvalitní. Důležité při tomto způsobu krmení je úzký poměr mezi počtem zvířat a počtem krmných míst, který neupřednostňuje jednotlivá zvířata.

Podle Heinrichse je krmení skotu hlavní nákladovou položkou mléčných farem. Přibližně 12 % celkových nákladů mléčné farmy směřuje do této oblasti. Proto je důležité krmit dobytek co nejefektivněji. K nejvýznamnějším faktorům tento odborník řadí genetickou výbavu, rychlost růstu, tělesnou kondici, pohybovou aktivitu, březost, tepelný a chladový stres, kvalitu objemných krmiv a úroveň krmení (energetickou hladinu).

Jako cílové parametry odchovu mladého dobytka uvedl Heinrichs následující parametry: