Proteiny brukvovitých olejnin a jejich potenciál jako zdroj rostlinných proteinů ve výživě

Některé komerčně pěstované brukvovité rostliny (Brassicaceae) – Brassica juncea, Brassica napus, Brassica rapa a Sinapis alba ukládají v semenech značná množství oleje a proteinů. V současnosti jsou proteiny semen brukvovitých plodin využívány primárně pro krmení hospodářských zvířat na základě jejich nutriční hodnoty. Otázkou je, zda znalosti o struktuře proteinů, biochemických charakteristikách, nutriční hodnotě a procesech získávání  jsou postačující natolik, aby bylo možné vyvinout proteiny brukvovitých do využitelného zdroje rostlinných proteinů neboli zda jsou tyto proteiny nestandardní pro využití mimo aplikace ve výživě zvířat. Převládající proteiny ukládané v semenech brukvovitých, které přispívají k různým vlastnostem a funkcím, jsou cruciferin a napin. Je k dispozici řada informací o chemickém složení, nutriční hodnotě a rovněž  funkčnosti v potravinách a přidružených neproteinových složkách ukládaných proteinů kanoly/řepky. Záměrem tohoto článku je kriticky zhodnotit, co je známo o převládajících ukládaných proteinech v semenech komerčně produkovaných  brukvovitých plodin ve vztahu k níže uvedeným aspektům a identifikovat mezery ve znalostech. 
     Olejnaté brukvovité rostliny jsou výkonné v ukládání proteinů skupin globulinů 11S a albuminů 2S ve svých semenech. Proteiny cruciferin a napin brukvovitých rostlin nejsou dostatečně prozkoumány z hlediska jejich využívání a konverze na nutričně významné sloučeniny nebo produkty. Ačkoli je známo mnoho o struktuře převládajících proteinů plodiny Brassica napus, hlavní brukvovité olejniny, současné portfolio pro jejich aplikace je velmi kusé. Proteiny brukvovitých 11S sdílejí vysoký stupeň podobností s molekulární strukturou a vlastnostmi proteinu sóji leguminu 11S. Cruciferin a napin vykazují různé fyzikálně-chemické a technologicky hodnotné funkce. Napin vykazuje větší míru hydrofilních vlastností proteinu než cruciferin. Údaje o rozsahu obsahů cruciferinu a napinu a jejich kolísání v komerčních kultivarech brukvovitých olejnin nejsou dostupné. Produkty současných technologií získávání proteinů brukvovitých plodin jsou směsi s neznámým obsahem těchto dvou proteinů, a to vede k nepředvídatelným funkcím a aktivitám těchto produktů. Existují přesvědčivé důkazy o nutriční hodnotě, biologických aktivitách a směrech zlepšování cruciferinu a napinu. Technologicky významné funkce a nutriční hodnota cruciferinu a napinu mohou být maximalizovány, jestliže jsou využívány samostatně. Jako zdroj potravinářských proteinů mají proteiny brukvovitých plodin odlišné obsahy aminokyselin, profily stravitelnosti a profily přidružených složek než proteiny sóji. Kromě využívání jako objemová složka rostlinných proteinů, mohou být sloučeniny pocházející z proteinů brukvovitých plodin využívány ve výživě, terapii chorob u lidí a rovněž rostlin (jako antimikrobiální látky), jako nový materiál a k vytváření struktury atd. Dokonalé pochopení struktury těchto proteinů, vztahu struktura – funkce a genetická regulace funkce struktury povede ke lepšímu využívání proteinů brukvovitých rostlin a vývoji nových aplikací na základě proteinů.

Food Science and Nutrition, vol. 51, 2011, č. 7, s. 635 - 677

http://www.nzpk.cz/objednavka-reprograficke-sluzby/