Technika na ochranu rostlin – na čtvereční metr aplikovat pouze několik tisícin gramu

Stroje a zařízení na ochranu rostlin hrají v cílené aplikaci prostředků na ochranu rostlin šetrné vůči životnímu prostředí klíčovou úlohu. Dnes existují takové přípravky, kterých se aplikuje na 10 000 m² (1 ha) v postřikové kapalině z roztoku 250 litrů vody pouhých 20 gramů. U tohoto příkladu se jedná o přípravek proti plevelům (herbicid) ze skupiny sulfonyl močovin. Pro požadovaný účinek postačuje přípravky na ploše rozdělit quasi stopově. Ty ale přesto účinkují tak, že naruší látkovou výměnu příslušných plevelů natolik, že uschnou. Jiné přípravky na ochranu rostlin se aplikují v množství 0,5 až 2 litry v roztoku 250 litrů vody na hektar. Vlastní účinná látka přitom v současné době většinou činí pouhých 10 až 20 % přípravku na ochranu rostlin.

Od koňmi tažených polních postřikovačů k vysoce vyspělým high-tech postřikovačům
Ještě v padesátých letech existovaly koňmi tažené polní postřikovače. Ústředním prvkem byla nádrž, ve které zemědělec rozmíchával postřikovou kapalinu z vody a prostředku na ochranu rostlin. Ta se tlačila čerpadlem poháněným pojezdovými koly do postřikovacího ramena. Několik rozprašovacích talířů na několika málo metrů širokém postřikovacím rameni rozdělovalo paprsek kapaliny do šířky. Dnes tuto úlohu přebírají injektorové trysky, které přípravek na ochranu rostlin vplachují společně s vodou do nádrže na postřikovou kapalinu. Pomocí přesného regulátoru tlaku a ventilů se roztok postřikové kapaliny přivádí do trysek. Ty jsou na rameni rozmístěny ve vzdálenosti 50 cm. Vždy podle toho, kolik postřikové kapaliny se má aplikovat, se používají různé typy trysek. Roli přitom také hraje panující vítr. Tak se může zabránit snosu, tedy odvátí, formou aplikace velkých kapek postřikové kapaliny tryskou. Dnešní postřikovací ramena jsou někdy více než 30 metrů široká. Tak lze v krátké době ošetřit velké plochy. Kývavé pohyby ramen, které vznikají nerovnostmi půdy, mohou stroje velmi rozsáhle vyvažovat. To rovněž přispívá k tomu, že se postřiková kapalina na plochu rozděluje velmi rovnoměrně. Tento pokrok ovšem má svoji cenu: Za nový stroj musí zemědělec zaplatit ca. 15 000 EUR, za stroje pro velké podniky až 30 000 EUR.

Jemné řízení počítačem
V posledních 15 letech se na palubě traktoru prosazuje počítač stále více. Tuto techniku si postupem času lze od ochrany rostlin stěží odmyslit. Tak se například před zahájením práce mohou pro různé hony polí naprogramovat požadovaná množství aplikované postřikové kapaliny. Počítač se postará o to, že nezávisle na pojezdové rychlosti, pracovním záběru a otáčkách motoru budou aplikována absolutně přesně, jak je předepsáno.

Hnojení pomocí postřikovače na ochranu rostlin
Mnoho zemědělců využívá své postřikovače na ochranu rostlin také na hnojení kapalnými hnojivy, například roztoky dusičnanu amonného a močoviny obsahujícími dusík. Jednoduchý stisk tlačítka na palubním počítači postačí k tomu, aby se aplikované množství postřikové kapaliny změnilo. Například ho lze zvýšit o 10 %, když je obilí na některém místě poněkud "slabší". Na jaře potom vyžaduje o něco vyšší dávku hnojiva lepší odnožování rostlin. Takové pokyny k různému ošetření dílčích ploch mohou pocházet od čidla na střeše traktoru. To zjišťuje barvu porostu rostlin. Palubní počítač potom vypočítává velikost dávky hnojiva. Tato nová metoda již byla úspěšně otestována a používá se ve stále větším počtu podniků. Nová technika také přispívá k tomu, že zemědělec aplikuje prostředky na ochranu rostlin a hnojiva co nejúspornějším způsobem. Celkem se za to musí například při pěstování obilí ročně vydat na hektar zpravidla asi 150 EUR, za hnojiva asi 100 EUR.

V Německu zákonodárce předepisuje technické kontroly
Podobně jako v oblasti motorových vozidel existuje také pro postřikovače na ochranu rostlin kontrola ve stanici technické kontroly. Každý druhý rok se stroje musejí zkontrolovat. Po úspěšně provedené kontrole se označu