Hranice potenciálu biomasy
12.10.2009
Postupimský Institut pro výzkum klimatických následků PIK (www.pik-potsdam.de) zveřejnil prognózu, podle níž pěstování energetických rostlin konkuruje pěstování potravinářských plodin a udržování lesů.
Nadšení pro biomasu bylo zpočátku velké. Mezitím se však již zjistilo, že plochy na její pěstování jsou příliš malé na to, aby bylo možno pokrýt rostoucí potřebu energie pouze biomasou. Podle vědců je třeba brát v potaz, že zabezpečení výživy a ochrana přírody musejí být vyváženy snížením nákladů a redukcí skleníkových plynů. V této souvislosti je jednou z nejpodstatnějších otázek, které druhy biomasy jsou skutečně účelné.
Nadšení pro biomasu bylo zpočátku velké. Mezitím se však již zjistilo, že plochy na její pěstování jsou příliš malé na to, aby bylo možno pokrýt rostoucí potřebu energie pouze biomasou. Podle vědců je třeba brát v potaz, že zabezpečení výživy a ochrana přírody musejí být vyváženy snížením nákladů a redukcí skleníkových plynů. V této souvislosti je jednou z nejpodstatnějších otázek, které druhy biomasy jsou skutečně účelné.
Není pochyb o tom, že biomasa by mohla při výrobě elektřiny částečně nahradit uhelné elektrárny. Optimální jsou v této souvislosti kombinované elektrárny s teplárnami v průmyslovém měřítku, navíc ve spojení s odlučováním a ukládáním CO2. Takové elektrárny by v budoucnu mohly vytvářet dokonce negativní emise. Mohly by využívat jako palivo odpad a zbytkové látky, ale i energetické rostliny.
Pěstování energetických rostlin na zemědělských plochách, které jsou potřeba k tomu, aby pokryly rostoucí potřebu potravin, nevidí vědci jako optimální. Je pravděpodobné, že zbytky lesů v Evropě a USA se promění v plochy na pěstování biomasy. Nemá však smysl snažit se omezit klimatickou změnu pěstováním biomasy na energii, když při tom mohou vzniknout škody srovnatelné s následky této změny.
Studie PIK dochází k závěru, že do roku 2050 může biomasa pokrýt maximálně 10 % primární spotřeby energie. Vědecká rada Spolkové vlády pro globální environmentální změny uvádí pro rok 2050 potenciál udržitelného využití energie 80 až 170 exajoulů (EJ, trilionů joulů). Zhruba 50 EJ ročně by mohlo být získáno využitím odpadních látek – zbytkového dřeva, kejdy nebo slámy. Maximální hodnoty 170 EJ bioenergie ročně zřejmě dosaženo nebude – proti plnému vytížení možných ploch pěstování biomasy hovoří hospodářské i politické důvody.
Pěstování energetických rostlin na zemědělských plochách, které jsou potřeba k tomu, aby pokryly rostoucí potřebu potravin, nevidí vědci jako optimální. Je pravděpodobné, že zbytky lesů v Evropě a USA se promění v plochy na pěstování biomasy. Nemá však smysl snažit se omezit klimatickou změnu pěstováním biomasy na energii, když při tom mohou vzniknout škody srovnatelné s následky této změny.
Studie PIK dochází k závěru, že do roku 2050 může biomasa pokrýt maximálně 10 % primární spotřeby energie. Vědecká rada Spolkové vlády pro globální environmentální změny uvádí pro rok 2050 potenciál udržitelného využití energie 80 až 170 exajoulů (EJ, trilionů joulů). Zhruba 50 EJ ročně by mohlo být získáno využitím odpadních látek – zbytkového dřeva, kejdy nebo slámy. Maximální hodnoty 170 EJ bioenergie ročně zřejmě dosaženo nebude – proti plnému vytížení možných ploch pěstování biomasy hovoří hospodářské i politické důvody.
Entsorga, 28, 2009, č. 4, s. 48
EKO VIS MŽP. Informační zpravodaj, 19, 2009, č. 4, s. 67
Zdroj: Agronavigáror,
Regionální potravina
Projekt Ministerstva zemědělství
Krajské informační středisko
Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Libereckého kraje
Projekt KIS LK je podporován Ministerstvem zemědělství České republiky a Libereckým krajem