Vedra trápí i telata

5.8.2009

Telata se nejlépe cítí při teplotách mezi 10 až 15 ^oC. V tomto teplotním rozpětí nemusejí vydávat žádnou energii na ochlazování organismu nebo udržení teploty. Při vyšších teplotách trpí telata stejně jako krávy a lidé horkem, proto je nutné jim poskytnout dostatek vody a stínu.

Horko ovlivňuje negativně nejenom mléčnou užitkovost dojnic, ale také redukuje porodní hmotnost telat. Po narození, zejména v průběhu prvních 24 hodin života, může horko způsobit v nezralém organismu pokles hladiny imunoglobulinů v krvi. Proto by se krávy měly telit v dobře větraných, chladných stájích bez průvanu.

Vznik tepelného stresu závisí vedle teploty prostředí také na vlhkosti vzduchu (při nižší vlhkosti vzduchu vyšší teploty nevyvolávají u telat stres). Vyšší teploty v kombinaci s vysokou vlhkostí jsou významným stresovým faktorem, telata se potí a rychleji dýchají, což vede ke zvýšené spotřebě energie. U mláďat dochází rychle k dehydrataci organismu a oslabení imunitního systému. Jejich tělesná teplota může stoupnout až na 42 ^oC a způsobit tak vážné onemocnění. Vědci z univerzity na Floridě sledovali během třídenní periody horka doprovázeného vysokou vlhkostí telata ustájená ve venkovních boudách. Průměrná tělesná teplota se u sledovaných telat pohybovala po celou dobu okolo 41 ^oC. U telat však nedocházelo jenom ke zvýšení tělesné teploty, ale i ke zvýšení teploty kůže. Vědci z univerzity v Missouri sledovali dvě skupiny telat. Jedna skupina byla ustájena v boudách bez zastínění, druhá v boudách umístěných ve stínu. Teplota kůže telat v nezastíněných boudách dosahovala v průměru 38 ^oC, zatímco u telat v zastíněných boudách pouze 35 ^oC. Tyto výsledky potvrzuje také jedna studie z Pensylvánie. Vědci prokázali, že teplota v boudách propouštějících ve dne světlo byla vyšší o 2 až 3 ^oC než byla teplota okolního prostředí. Kromě toho vědci u telat v průsvitných boudách zjistili vyšší tělesnou teplotu, vyšší dechovou frekvenci a také zvýšený příjem vody a naopak snížený příjem krmiva v porovnání s telaty ustájenými v neprůhledných boudách.

Symptomem tepelného stresu u telat je to, že stojí mnohem častěji než je obvyklé. Telata jsou celkově ochablá a téměř se nepohybují. To platí zejména pro zvířata na hluboké podestýlce. Pokud je ve stáji vysoká vlhkost, dochází u telat rychle ke zvlhnutí srsti, což může být nebezpečné při průvanu. V neochlazovaných stájích může docházet na stěnách a na stropě ke kondenzaci vody a následně k tvorbě plísní. Spory plísní pak kontaminují stájový vzduch a ohrožují zdravotní stav telat i obsluhujícího personálu. Kromě toho také platí: čím je nižší teplota a relativní vlhkost vzduchu ve stáji, tím méně dochází k množení bakteriálních a virových zárodků.

Důležité je zajistit telatům kontinuální dodávku čerstvé, čisté napájecí vody. Ve velkých vedrech zvířata výrazně zvyšují příjem vody – podle velikosti telete až na 22 litrů za den. Pokud nemají telata k dispozici dostatek tekutin, omezí příjem krmiva a nemohou tak dostatečně ochlazovat svůj organismus (spotřeba energie na ochlazení ve vedrech stoupá o 20 až 30 procent), čímž vzniká dvojitá ztráta a dochází ke snížení průměrných denních přírůstků.

Protože telata mají v horku - stejně jako lidé - menší apetit, přijímají krmivo spíše v průběhu ranních a večerních hodin. Také stres vyvolávající práce by měly proběhnout v chladnějších ranních hodinách (přeskupování, odrohování, přesuny, vakcinace aj.).

Zmírnit následky horka může i výměna typu podestýlky – slámu nahradit pískem, protože písek telata neizoluje a pomáhá udržet populaci much na nízké úrovni.

Pokud jsou telata ustájena ve stájích, je nutné co možná nejvíce otevřít boční stěny, průduchy a vrata a tím docílit přirozeného větrání. Pokud je stáj vybavena ventilátory, je důležité zajistit pohyb vzduchu přímo u telat. Rychlost výměny vzduchu by měla být nastavena tak, aby každých 45 sekund došlo k výměně starého vzduchu za čerstvý. U bud nebo iglú je nutné otevřít (pokud existují) záklopky nebo je event. možné zadní stranu boudy nebo iglú podložit dřevěným špalkem tak, aby vznikla větrací štěrbina. Pomoci může také zvětšení prostoru mezi boudami aby se zlepšil přívod vzduchu.

Zvířata, která strádají v průběhu odchovu častěji později zabřezávají a tím i později začnou přinášet chovateli finanční efekt. Američtí experti zjistili, že každý měsíc, o který později plemenice začne poskytovat mléko představuje ztrátu ve výši 35 EUR. Vyšší věk při prvním otelení také zvyšuje počet jalovic nutných k obměně stáda.

Bullenhitze im Kälberstall

Primus, 2009, č. 6, s. 30 – 32

Zdroj: Agronavigáror,

Autor: redakce APIC