Celoevropská krize v sektoru mléka

Zprávu doprovází tiskové prohlášení, které bylo vydáno rovněž v českém jazyce. Evropská komise ubezpečuje, že bude konat, co je v jejích silách a mandátu, aby stabilizovala trh s mlékem a podpořila producenty mléka. Pro tento účel vyjmenovává katalog dostupných opatření, která mají pomoci kritickou situaci řešit. Podle všech pesimistických očekávání však Komise svéhlavě dále odmítá jakékoliv změny v navyšování mléčných kvót, které byly dohodnuty v rámci zdravotní prověrky stavu Společné zemědělské politiky v listopadu minulého roku. Zpráva obsahuje technickou přílohu, která dále velice podrobně rozpracovává jednotlivá opaření, kvótový systém a statistické tržní údaje.

Komisařka pro zemědělství, Mariann Fisher-Boelová tvrdě hájí své stanovisko v otázce mléčných kvót a říká, že je důležitější se orientovat na zvýšení poptávky a cen, např. otevřením dalšího kola evropského programu na propagaci mléka a mléčných výrobků (evropský rozpočet na tyto programy není dlouhodobě využíván) či zlepšení programu školní mléko. Zmrazení navyšování mléčných kvót nebo jejich snížení by « jenom vytvořilo prostředí nejistoty, zpomalilo proces restrukturalizace a vůbec neposloužilo potřebám producentů mléka, kteří potřebují jasné vyhlídky pro plánování své budoucnosti».

Evropská komise si je také vědoma finanční krize v oblasti zemědělství a proto zvýší horní hranici pro možné národní podpory pro všechny typy zemědělců ze 7.500 na 15.000 euro na zemědělce. Další možnosti finanční podpory již byly přijaty dříve (např. předsunutí výplaty přímých plateb v roce 2009, článek 68, změny v programech rozvoje venkova). Zároveň ale přiznala, že doporučuje lepší řízení systému národních mléčných kvót, a to tak, že se dávka bude vybírat už při překročení individuální produkční kvóty každého jednotlivého producenta bez ohledu na plnění celonárodní kvóty. To je v podstatě francouzský systém řízení kvótového systému. Na tento systém přešli na jaře tohoto roku i v Belgii, což byla jedna z reakcí této země na současnou krizi. Peníze tímto způsobem vybrané od producentů mléka pak slouží k vytvoření fondu, z kterého se podporuje předčasné ukončení výroby mléka u jiných producentů.

V neposlední řadě pak Evropská komise nadále pracuje na evropském systému monitoringu tvorby cen v potravinové vertikále a začíná monitorovat možné zneužívání konkurenčního postavení na trhu ze strany obchodních řetězců, zejména u mléka a mléčných výrobků. Zde však hrají významnou roli i národní úřady pro ochranu hospodářské soutěže a samotní producenti, kteří by se měli seskupovat a společně zvýšit jejich vyjednávací pozici. Evropská legislativa již dnes schvaluje možnost založení seskupení producentů v určitém zemědělském výrobním sektoru včetně mléka na národní úrovni. V rámci pravidel pro národní podpory je pak dovoleno, aby členský stát finančně podpořil činnost takovýchto seskupení (až 400.000 euro na období 5 let). Evropská komise se v právě zveřejněné zprávě vyjádřila, že je připravena časové omezení a horní strop podpory těmto seskupením producentů navýšit, budou-li si to členské státy přát. K tomu je však nutné upravit současnou legislativu EU upravující přidělování národních podpor v oblasti zemědělství.

Zpráva Evropské komise byla zveřejněna po té, co se většina členů nového zemědělského výboru Evropského parlamentu dne 21. července vyjádřila pro snížení produkce mléka v EU a finanční kompenzace producentům mléka (výbor má i dva nové stálé členy z ČR). Bylo to ústy nového předsedy výboru, Itala Paulo De Castro (socialista a demokrat) a francouzského místopředsedy výboru, Francouze José Bové. Především tento dlouholetý zastánce rodinných farmářů, zanícený antiglobalista, kritik WTO a člen Strany zelených proslavený radikálními protestními akcemi (blokády řetězce MacDonald ve Francii, ničení kultur GMO kukuřice) kritizuje Evropskou komisi a politiku EU: “Tato politika neskýtá spotřebitelům žádné výhody, protože nic se pro ně nezměnilo, když kupují krabici mléka nebo balení másla. Kdo tedy vydělává na tomto zločinu? Jsem toho názoru, že Evropská komise zastává naprosto ideologický postoj. Cožpak to není čistá ideologie tvrdit, že ‘‘liberalizovat trh, liberalizovat zemědělskou politiku vyřeší tento problém” ? Není to pravda. Vidíme pravý opak. Každou třetí minutu v Evropě zaniká jedna zemědělská farma. To je ta skutečnost. V otázce krize v sektoru mléka jsme toho názoru, že opatření přijatí Evropskou komisí jsou nedostatečná.” Komisařka Mariann Fisher-Boelová byla zemědělským výborem „předvolána“ na 1. září 2009, aby navrhla nová opatření, která půjdou nad rámec uveřejněné zprávy. Noví europoslanci budou pravděpodobně také požadovat, aby systém kvót nebyl ukončen v roce 2015.

Zajímavá je také společná reakce ministerstev zemědělství Německa a Francie. V návaznosti na jejich společný dopis zaslaný Evropské komisi začátkem července vydala nyní obě ministerstva společné tiskové prohlášení, ve kterém ministři obou zemí sdílejí analýzu Evropské komise co do závažnosti situace na trhu s mlékem. Nicméně opatření přijatá a dále navrhované Komisí neodpovídají výzvám, kterým tento výrobní sektor čelí. Evropská komise by měla zhodnotit možnost zmrazení navýšení mléčných kvót o 1% v roce 2010 a možnost dočasného zvýšení výkupních cen do intervence. Oba státy také požadují další zvýšení vývozních subvencí. „Francie a Německo předloží dodatečné návrhy v průběhu měsíce září a učiní tak v úzké spolupráci s jejich evropskými partnery.“ Půjde zejména o návrh alternativního evropského systému řízení výroby mléka. Francie a Německo představují dva největší producenty mléka v EU (40% produkce).

A jaké jsou reakce zástupců evropských svazů producentů mléka? Evropský mléčný výbor (EMB) nadále prosazuje regulaci formou snížení mléčných kvót o 5%. V tomto boji počítá s podporou Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu. EMB dále kritizuje stálé navyšování možností podpor do zemědělství z národních rozpočtů, neboť toto je pouze cesta k roztrhání společného přístupu v zemědělské politice a k nerovnostem mezi producenty jednotlivých států či regionů. Francouzská členská organizace EMB pak požaduje radikální změnu na postu eurokomisaře pro zemědělství.

Copa-Cogeca zase podporuje opatření přijatá nebo přislíbená Evropskou komisí v intencích dopisu, který byl zaslán z Copa-Cogeca na adresu ministrů zemědělství států EU a Evropské komisi v březnu tohoto roku (např. pokračování tržních intervencí, vývozních subvencí, předsunutí termínu výplaty přímých plateb, ochrana spotřebitele před klamavým označováním výrobků, podpoření poptávky propagací atd.). Všechny požadavky obsažené v tomto dopise se objevují v právě opublikované zprávě. Copa-Cogeca však také začíná upozorňovat na nutnost plánování rozpočtových výdajů EU pro rok 2010 tak, aby byla na boj s krizí dostatek prostředků. A zároveň se staví proti pokračující liberalizaci zemědělské politiky EU a snižování produkčního potenciálu evropských producentů, včetně mléčných kvót.

Všichni včetně Evropské komise jsou však toho názoru, že krize v sektoru výroby mléka hned tak neodezní a bude pokračovat i v roce 2010. Mezitím dále pokračují protesty producentů mléka, poslední v Bruselu, kde včera demonstrovalo 400 belgických farmářů z Valonska (členů Copa-Cogeca), kteří požadovali snížení kvót a stanovení minimální ceny mléka.