Řešením propadu v mléce může být stimulace poptávky a restrukturalizace sektoru, ne další zásahy do trhu

Vyjádřit to přišlo v pondělí i několik stovek evropských farmářů před budovu, ve které v Lucemburku zasedá Rada pro zemědělství a rybářství. Český ministr zemědělství a aktuální předseda Rady Jakub Šebesta společně s eurokomisařkou Mariann Fischer Boel se zástupci demonstrantů jednal; na téma situace v mléčném sektoru svolal také pracovní oběd ministrů.  Propad v odvětví po celou dobu provází stejně intenzivní hledání nástrojů, které mají producentům pomoci překonat obtížné období. Podle Komise přetrvávající potíže už nezpůsobuje pouze nadvýroba, ale i celosvětová ekonomická krize. Pozornost by se proto měla obrátit ke stimulaci poptávky, restrukturalizaci sektoru a transparentnosti vztahu k řetězcům.  
České předsednictví si podle ministra Šebesty dobře uvědomuje složitou situaci, ve které se nacházejí evropští producenti mléka. „Po celých šest měsíců mandátu se také CZ PRES této otázce intenzivně věnuje a jejímu projednávání na Radě poskytuje maximální prostor. Nad rámec jednání Rady je Předsednictví v pravidelném kontaktu s komisařkou Mariann Fischer Boel, konzultuje s resortními ministry jednotlivých členských států, ale jedná i se zástupci profesních svazů a neziskových organizací,“ uvedl ministr Šebesta. „Věříme, že navzdory současné finanční krizi se evropským producentům za podpory Komise a vlád jednotlivých členských států podaří překonat těžkosti a evropské mléko si udrží svou pozici na světových trzích.“
Podle reportu Komise v kvótovém roce 2008/09 poklesla oproti předchozímu roku produkce o 0,6 procent, ačkoliv mezi členskými státy existují rozdíly. V dubnu se začátkem nového kvótového roku ale došlo k mírnému zvýšení produkce, k tomu se přidává konkurence významných producentů ze třetích zemí, dlouhodobě klesající vývoz a obtížná dostupnost úvěrů. Údaje z EUROSTATU ukazují pokles poptávky zejména u výrobků s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou sýry a fermentovaných výrobků.
I díky pozornosti, jakou české předsednictví věnuje možnostem řešení krize, se podařila rozběhnout celá řada nástrojů, například intervenční nákupy formou tendrů, exportní subvence a podporu soukromého skladování, jejichž trvání a objemové parametry už Komise navýšila. K navýšení exportních subvencí přikročila Komise naposledy minulý týden. Jediným dosud nevyužitým nástrojem, který má Komise k dispozici, je zpracování odtučněného mléka na kasein nebo jeho využití v krmivech. Podle komisařky Fischer Boel by ale jeho zavedení bylo neefektivní. Celkově se nástroji zavedenými Komisí podařilo stáhnout z unijního trhu  ekvivalent 1,6 procent celkové roční produkce mléka v EU. Podle komisařky Mariann Fischer Boel ale tyto zásahy do trhu dosáhly stropu svých možností. Unie musí respektovat podmínky zásahů do trhu dojednané v rámci Světové obchodní organizace WTO.
Eurokomisařka Mariann Fischer Boel v pondělí vyjádřila přesvědčení, že přetrvávající problémy odvětví mléka nejsou aktuálně způsobované ani tak přetlakem na trhu, ale celosvětovou recesí a obtížnou dostupností úvěrů a bankovních záruk pro producenty mléka. Jasně také odmítla případné změny reformy kvótového systému v mléce, která pokračuje od roku 1992. „Současná situace na trhu s mlékem nemá souvislost s kvótami. Za nízké ceny může kombinace poklesu poptávky, zvlášť po výrobcích s vysokou přidanou hodnotou, a vyšší konkurence hlavních exportérů mimo EU,“ prohlásila Fischer Boel, která zároveň uznala, že výkupní cena mléka ve výši kolem 24 centů za litr je dlouhodobě neudržitelná. Pomocí dosud přijatých opatření se podle ní pokles cen zastavil, ačkoliv napříč Unií stále existují významné rozdíly.
Situace v odvětví mléka se dostala i na červnové jednání Evropské Rady, ta uložila Komisi do dvou měsíců vypracovat podrobnou analýzu a navrhnout další možné kroky ke stabilizaci trhu.