Pozor na Starček přímětník – nebezpečný plevel
16.6.2009
ale i pro člověka se rychle šíří.
Starček přímětník se explozivně šíří, především na loukách a pastvinách. Dlouhodobější konzumace této rostliny v čerstvém stavu nebo jako součást sena vede stále častěji k úhynu koní. Příčinou je alkaloid pyrrolizidin obsažený v rostlinách. Je nebezpečný také pro skot. U zvířat může propuknout rakovina jater, navíc se toxické alkaloidy mohou s mlékem dostat i do potravy. Pokud včely létají na starček, může i med obsahovat tuto látku.
Podle zemědělské komory Severního Porýní-Vestfálska není žádný důvod k panice. Při silnějším výskytu na pastvinách skotu se však nelze vyhnout jeho likvidaci herbicidy.
V zahradách by se měl starček vytrhat nebo vyrýt co nejdříve, každopádně však před plným květem (přibližně do 25. července). Přitom je bezpodmínečně nutné nosit ochranné rukavice, protože kvetoucí rostliny obsahují v závislosti na hmotnosti sušiny 0,2 až 0,3 procent toxického alkaloidu pyrrolizidinu.
Jednotlivé rostliny nepředstavují riziko pro člověka, dokonce ani pro děti v případě náhodného pozření. Rozhodující je délka konzumace a přijaté množství. Zvířata, která se delší dobu pasou na loukách se silnějším výskytem starčeku nebo konzumují kontaminované seno, však mohou trpět intoxikací.
Co se píše v herbáři?
Popis
Vytrvalá, 30 až 100 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, hranatá, většinou hnědočervená, pavučinatě vlnatá až olysalá, v horní polovině větvená. Listy střídavé, pavučinaté až téměř lysé, tuhé, dolní lyrovitě peřenodílné (za rozkvětu obvykle odumřelé), konečný úkrojek velký, horní listy peřenoklané nebo peřenodílné. Úbory 15 až 20 cm v průměru uspořádány v chocholičnaté latě, zákrov jednořadý, na bázi s drobným zákrovečkem. Lůžko bez plevek, květy zlatožluté, trubkovité i jazykovité. Kvete v VI až X.
Vytrvalá, 30 až 100 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, hranatá, většinou hnědočervená, pavučinatě vlnatá až olysalá, v horní polovině větvená. Listy střídavé, pavučinaté až téměř lysé, tuhé, dolní lyrovitě peřenodílné (za rozkvětu obvykle odumřelé), konečný úkrojek velký, horní listy peřenoklané nebo peřenodílné. Úbory 15 až 20 cm v průměru uspořádány v chocholičnaté latě, zákrov jednořadý, na bázi s drobným zákrovečkem. Lůžko bez plevek, květy zlatožluté, trubkovité i jazykovité. Kvete v VI až X.
Stanoviště:
Suché louky, mýtiny, pastviny a stráně, světlé lesy, okraje cest, skály, příkopy
Rozšíření:
V ČR od nížin do podhorských oblastí dosti hojně, celkově roste v Evropě na severu po Irsko, ve Skandinávii asi po 62° severní šířky, na východě po západní Sibiř, na Kavkaze, v Malé Asii, v severní Africe, zavlečen do Severní Ameriky.
Zdroj: Agronavigáror, Herbář
Regionální potravina
Projekt Ministerstva zemědělství
Krajské informační středisko
Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Libereckého kraje
Projekt KIS LK je podporován Ministerstvem zemědělství České republiky a Libereckým krajem