Co přineslo rychlé řepkové jaro

I přes řadu problému se však pro pěstitele řepky sezóna nejeví tak pesimisticky, jak by se zprvu mohlo zdát. Nejen toto aktuální hodnocení situace, ale především informace o vlastnostech odrůd si odnesli účastníci polního dne v Petrovicích u Miličína.

Seminář a následnou prohlídku porostů upořádala Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) ve spolupráci s místím zemědělským podnikem Klas, a. s., Petrovice.

V Petrovicích klasická struktura plodin Jak na úvod setkání pěstitelů uvedla Ing. Eva Táborská, jednatelka společnosti Klas, tamní podnik obhospodařuje asi 950 hektarů zemědělské půdy, z čehož je asi 820 hektarů půdy orné. „Pěstujeme klasické plodiny – asi 300 hektarů ozimé pšenice, 200 hektarů ozimé řepky, 140 hektarů ozimého ječmene, 70 hektarů jarního ječmene, další část výměry představuje kukuřice a ostatní krmné plodiny,“ stručně představila ing. Táborská strukturu výroby. U řepky, které byl polní den věnován, informace rozšířila o průměrný dosahovaný výnos – 3,3 t/ha. Převládají odrůdy Ontario a Jesper. „Sázkou na jistotu“ – těmito slovy okomentoval výběr odrůd prof. Ing. Jan Vašák, CSc., z ČZU.

Problém nedostatečné výživy
Hodnocení aktuálního stavu porostů předcházelo ohlédnutí za vývojem jarního počasí. Právě s ním souvisel nezvykle rychlý nástup jarní vegetace, jejíž průběh byl podle názoru přítomných odborníků nejrychlejší za mnoho posledních let. To mimo jiné způsobilo problém zvládnout včas a dostatečně porosty regeneračně přihnojit. Jak zhodnotil Ing. David Bečka. Ph.D., letos se vyplatilo aplikovat jedinou zvýšenou dávku dusíku namísto obvyklých dvou. Osvědčila se hnojiva s inhibitory nitrifikace, případně i močovina. Bohužel ne všude se podařilo za neobvyklých podmínek výživu dobře zvládnou. Kromě dusíku chybí rostlinám i další živiny. Častým problémem je letos nedostatek síry, čehož důsledkem jsou malé a bledé květy řepky. Chybí rovněž draslík a hořčík. Ke zlepšení stavu porostů letos mohla podle odborníků z ČZU prospět více než kdy jindy listová hnojiva, případně i stimulátory růstu.

Choroby i letos
Ing. Bečka, varoval na semináři před rizikem opětovného velmi silného výskytu houbových chorob v porostech řepky a jednoznačně doporučil v době květu ošetřovat fungicidy. Kromě hlízenky obecné, která loni způsobila významné ztráty, upozornil na zvýšené riziko výskytu plísně šedé. Informoval také o rozdílech mezi jednotlivými pěstovanými odrůdami v odolnosti proti hlízence. Jak uvedl, mezi nejodolnější odrůdy patří podle výsledků loňských pokusů prováděných na sedmi místech republiky Exagone, Atlantic, Californium a Rohan.

Diagnostické metody při ochraně řepky
V souvislosti s ochranou řepky ing. Bečka informoval o možnosti využití tzv. diagnostických metod. Ty spočívají například ve využití obsevů porostů ozimé řeky pásy přezimující jarní řepky. Tyto pásy poslouží jak k signalizaci náletu škůdců (především blýskáčka řepkového), tak k včasné signalizaci možného výskytu chorob (především hlízenky obecné).

Nezbytná desikace
Ačkoliv byl průběh jara velmi rychlý, řepky začaly kvést velmi brzy, obavy z velmi krátké celkové doby kvetení se nenaplnily. To byla jedna z pozitivních zpráv, jež na polním dnu zazněly. Prof. Vašák proto v polovině května neodhadovat výnos nijak skepticky – asi na úrovni 3 t/ha. Jak však dodal, zřejmě bude letos nezbytné pojistit si úrodu desikanty a lepidly. Řepka si drží dlouho zelenou hmotu a mohlo by rovněž dojít k jejímu zmlazování.

Hybridy ukázaly své přednosti
Závěr petrovického setkání patřil prohlídce odrůdových pokusů. Společně se zástupci osivářských firem jej společně okomentovali prof. Vašák a ing. Bečka. K vidění bylo 25 odrůd řepky ozimé, přičemž kontrolní odrůdy se představily ve dvou technologiích pěstování – standardní a tzv. diagnostické. Každý účastník akce si mohl udělat vlastní obrázek o výhodách a nevýhodách jednotlivých odrůd, přesto jistě přivítal informaci o konečných loňských výsledcích. Při loňské sklizni pokusů v Petrovicích daly nejvyšší výnos odrůdy Vectra, Rohan, Betty a Catalina.