Ostropestřec mariánský – nadějný lék na rakovinu
6.4.2009
Nad léčivými vlastnostmi této rostliny nyní bádají čeští vědci. Ze semínek získávají substanci silybin, kterou pak přetvářejí do mimořádně nadějného léku na rakovinu.
Tento bodlákový výtažek nyní v laboratořích zdokonaluje tým profesora Vladimíra Křena z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ve spolupráci s odborníky z olomoucké Univerzity Palackého.
Princip spočívá v tom, že silybin nádor doslova vyhladoví. Jinak řečeno: zabrání vývoji cév, které tumor vyživují. "Cévy zaniknou anebo se vůbec nevyvinou, takže nádor odumře," vysvětlil Vladimír Křen.
Rakovinný nádor už v raném stadiu vysílá do okolí "hladové" stresové signály. Ty pak tělo donutí, aby k nádoru vystavěl vyživovací cévní cestu.
"Nádor si prostě na organismu vynutí, aby ho živil. A když tomu zamezíme, může tumor už v raném stadiu odumřít. Jinak po vzniku vyživovacího cévního řečiště začne rychle růst, a může dokonce do krevního oběhu pouštět své buňky. Nádor tak metastázuje," říká profesor Křen.
Vědci dokončují testy svých bodlákových substancí na buňkách. A protože jsou mimořádně slibné, chtějí ještě letos přejít k ověřování léčivých účinků preparátu na myších zasažených rakovinou.
"Ke zkouškám na nemocných lidech a k hotovému léku bychom se mohli dopracovat, pokud půjde vše dobře, asi tak do deseti let. Je to ještě dlouhá, ale velmi nadějná cesta," upozorňuje Křen.
Již teď je však jasné, že jde o ryze českou, šetrnou metodu léčby pevných typů nádorů s minimálními či nulovými vedlejšími účinky. S jedinou výjimkou - silybin nezabírá na leukemii. A ještě v něčem je tato metoda výjimečná. Může doplňovat klasickou chemoterapii, která sice nádor zabíjí, ale oslabuje zároveň imunitu člověka. Silybin nádor oslabí a chemoterapie jej dorazí.
Výzkum českých badatelů má v zahraničí natolik velký ohlas, že se koncem tohoto týdne v Praze bude konat mezinárodní konference o substancích, jejichž léčivé vlastnosti jsou podobné bodláku ostropestřci mariánskému.
Článek informačního serveru iDNES „Výtažek z bodláku dokáže „vyhladovět“ rakovinu“.
Ostropestřec mariánský patří mezi léčivé byliny. Za léčivé účinky plodů ostropestřce jsou odpovědny zejména flavonolignany silybin, silydianin a silychristin (silycristin, silykristin), kterým se souhrnně říká silymarin. Tyto látky se váží na membrány jaterních buněk a zabraňují tak vniknutí toxických látek do jaterní tkáně. Vedle toho i podporují regeneraci poškozených jaterních buněk, posilují imunitní systém a působí jako dosti silné antioxidanty. Dále jsou v plodech přítomny bílkoviny (asi 27 %), jedlý olej (okolo 30 %) složený z kyseliny linolové, olejové a nenasycených mastných kyselin, biogenní aminy tyramin a histamin, aminokyseliny, cukry, kvercetin, dehydroflavonol taxibolin a vitamin E v množství asi 500 až 800 mg/kg.
Jak již vyplývá z výše uvedeného, užívá se plodů ostropestřce zejména při nemocech či poškozeních jater, ke kterým dochází např. při žloutence, cirhóze či při nejrůznějších otravách ať už v důsledku intoxikace alkoholem, drogami, průmyslovými jedy nebo houbami. Experimentálně bylo ověřeno, že podávání silymarinu ve všech těchto případech nejen urychluje regeneraci jaterní tkáně, ale mnohdy i výrazně zvyšuje naději k přežití (např. po požití muchomůrky). Vedle toho droga ovlivňuje tvorbu žluči a tím i celou látkovou výměnu.
Více zde.
Regionální potravina
Projekt Ministerstva zemědělství
Krajské informační středisko
Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Libereckého kraje
Projekt KIS LK je podporován Ministerstvem zemědělství České republiky a Libereckým krajem
Novinky
Pozvánka na webinář pro školitele o ochraně rostlin na téma „Aktuality v ochraně rostlin pro odborné školitele"
14.11.2024
Datum akce: 27. 11. 2024 9:00 - 12:00 Ústav zemědělské ekonomiky a informací ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství pořádají online webinář prostřednictvím platformy MS Teams dne 27. 11. 2024 od 9 do 12 hodin.
Počasí
22.11.
-5°C / 1°C
23.11.
-3°C / 2°C
24.11.
1°C / 5°C
Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií v rámci Iniciativy Spolecenství INTERREG III A