Vystoupení prezidenta AK ČR Jana Veleby

dobrý den bratři Slováci,

dobrý den sousedé Poláci,

dobrý den přátelé Maďaři,

dobrý den přátelé Slovinci,

dobrý den sousedé farmáři, přátelé z Rakouska,

dobrý den sousedé farmáři, přátelé z Německa,

dobrý den Češi, Moravané a Slezané!

Uplynulo necelých 5 roků od našeho vstupu do EU. Od vstupu, který jsme my, čeští zemědělci podpořili. Podpořili, ale se zlou se v dalším vývoji potázali. Netušili jsme tenkrát, co s námi udělají podmínky, které podepsal tehdejší premiér Špidla.

Teď už to ale víme. Vyrábíme polovinu vepřového masa. Z cukrovarnické velmoci jsme se stali dovozovou zemí a náš tehdejší největší cukrovar v Hrochově Týnci vypadá jako Stalingrad po bombardování. Z našich polí zmizel len, brambor pěstujeme takřka polovinu. Stejné to je se zeleninou a ovocem. Naše stáje se vyprazdňují, po pádu prasat (meziročně o 20%) jsme na počátku pádu klíčového oboru agrární soustavy – dojného skotu. I proto jsme tady, abychom pád dojného skotu zastavili.

Zásadním a hlavním důvodem pozvolného odumírání českého zemědělství jsou dramaticky rozdílné podmínky, za kterých hospodaříme my a za kterých hospodaří naši kolegové ve staré patnáctce. Prý se mají vyrovnat v roce 2013. Budeme čekat a další čtyři roky pozvolna umírat? Věříme tomu, že se skutečně vyrovnají?Proč se ale znovu prohloubily při zdravotní prohlídce?Proč nemůžeme, stejně jako naši kolegové ze staré patnáctky použít článek 68 na pomoc dojenému skotu už letos?Proč vůbec, paní komisařko Boelová nazýváte tuto politiku jako společnou?

Vážení kolegové, naše možnosti jsou jenom dvě. Ta první – čekat a pod clonou jednání a slibů pasivně přihlížet pokračujícímu pádu našeho zemědělství.

Druhá cesta – postavit se tomuto vývoji na otevřený odpor. Ptám se vás – kterou cestu zvolíme?

Ano, druhou, tak to uděláme. A jaké jsou naše možnosti? Je jich více, ale jenom jedna je opravdu účinná – do vyrovnání podmínek zastavit ratifikaci Lisabonské smlouvy!

Chci vám sdělit, že máme podporu hlavy státu, prezidenta republiky Václava Klause. Jeho poslední věta v dopise, který mně napsal 4. února zní: „ chci přislíbit svoji pomoc v rámci ústavních kompetencí“.

Dále vám chci přátelé sdělit – máme podporu veřejného mínění, máme podporu většiny občanů této země. Není totiž jedno, zda potraviny dopadnou jako plyn. Necítíme ale dostatečnou podporu předsedajícího šéfa Rady ministrů zemědělství, našeho resortního ministra. Žádám vás proto pane ministře, abyste před tímto fórem tisíců farmářů z osmi zemí EU se k naší věci postavil. Řekněte prosím zcela jasně – podpoříte jako český ministr zemědělství náš požadavek vyrovnat podmínky, respektive zahájit během českého předsednictví EU jednání o vyrovnání? Pokud je vaše odpověď kladná, stojíme za Vámi a podpoříme vás. Pokud ne, pak si vyhrazujeme právo se zachovat podle toho. Nechceme, abyste byl černý Petr zemědělství nových států EU. Chceme, abyste byl náš ministr a jsme vám k dispozici – můžete se o nás opřít.

Závěrem svého vystoupení chci zopakovat, proč jsme dnes do Prahy v tomto počtu přijeli:

Za prvé – chceme od roku 2010 rovné podmínky.

Za druhé – žádáme o okamžité a účinné kroky k záchraně dojného skotu.

Dále chci sdělit jasně a srozumitelně: Dnešním dnem naše úsilí za dosažení stanovených dvou cílů nekončí, ale začínají.

Máme v rezervě další aktivity, které v případě nutnosti použijeme.

Bude ale dobře paní komisařko Boelová a pane ministře Gandaloviči vzít naše požadavky vážně. Jsou totiž víc než oprávněné a nikdo po nás nemůže chtít, abychom dál nečinně přihlíželi svému pádu.

Bude dobře přestat proti nám stavět veřejnost neustálým vytrubováním, kolik že to peněz jde do zemědělství. Jsme například rádi za injekci do PGRLF, ale připomínám, že podpůrné programy, které se teď otevřou, už tam byly minimálně před 10 lety a bez hospodářské krize. Nebo si snad pane ministře zemědělství a pane předsedo vlády skutečně myslíte, že tyto tisíce lidí přijely sem do Prahy z rozmaru? Myslíte si, že cesta z Vilniusu, z Lublaně, Varšavy, Budapešti či od Košic v tomto počasí je akt nátlaku a konfrontace, jak pilně reprodukujete médiím?

Závěrem mně přátelé dovolte, abych složil poklonu a poděkování vám všem, kteří jste na tuto důležitou a první akci svého druhu vážili dlouhou cestu. Zejména děkuji farmářům ze zahraničí, velmi si vaší podpory vážíme. Všechny společně vás chci požádat – pokud to bude nutné, je potřeba přijet znovu a třeba i jinam. Děkuji Vám.