Změny obsahu uhlíku a dusíku v mikrobiální biomase

 V polních pokusech v České republice byl porovnáván obsah dusíku a uhlíku v mikrobiální biomase při monokulturním pěstování silážní kukuřice a při střídání plodin.
Při pokusu s monokulturou byla použita hnojiva: síran amonný, roztok močoviny a dusičnanu amonného – UAN, UAN + sláma, hnůj, kejda a úhor bez aplikace hnojiva. Všechny parcely byly hnojeny dávkou 120 kg/ha N. Pokus probíhal na luvizemi, s obsahem 1,66 % celkového C a 0,23 % celkového N, při pH 6,6.
Při pokusu se střídáním plodin byly použity 3 plodiny v následujícím pořadí: brambory, ozimá pšenice a jarní ječmen. V pokusu bylo na půdu aplikováno: splaškový kal 1, splaškový kal 3, hnůj z farmy, hnůj z farmy 1 + minerální dusíkaté hnojivo, minerální dusíkaté hnojivo a minerální dusíkaté hnojivo + sláma. Podle výsledků byl u silážní kukuřice nejvyšší obsah C a N v mikrobiální biomase pozorován při aplikaci hnoje, pozitivní vliv organického hnojiva byl pozorovatelný zejména v prvním roce po aplikaci. Naproti tomu při hnojení minerálním dusíkatým hnojivem byla hodnota C a N v mikrobiální biomase nižší v porovnání s kontrolou.

Na parcelách se střídáním plodin byl nejvyšší obsah C a N v mikrobiální biomase pozorován při aplikaci organického hnojiva k bramborám, přičemž tu nebyl pozorován negativní vliv minerálního dusíkatého hnojiva na mikrobiální biomasu.