Nepodceňovat kokcidiózu

11.3.2009

Zaostávání telat nebo mladého skotu, snížení denních přírůstků živé hmotnosti nebo výskyt průjmových onemocnění – to všechno by mohly být symptomy kokcidiózy. Původce kokcidiózy mohou být různé druhy parazitických prvoků rodu Eimeria. Již při subklinickém průběhu onemocnění bez manifestace klinických symptomů dochází u postižených jedinců k odumírání střevních buněk. Vzniklé škody jsou nenapravitelné.

Kokcidióza postihuje především mladá zvířata v prvních měsících života. Subklinická forma onemocnění má za následek pokles přírůstků živé hmotnosti, zhoršení celkového zdravotního stavu, ježatou srst, zaostávání zvířat a zvýšenou náchylnost k sekundárním infekcím. V případě klinického průběhu onemocnění se vyskytují: neustálé nutkání kálet, ztráta chuti k žrádlu, kolikové symptomy, dehydratace organismu a zelenohnědé, šlemovité exkrementy postupně přecházející ve vodnato-krvavý průjem.

K detekci kokcidiózy je nutné pravidelně provádět rozbory krve a stolice. K odběru exkrementů jsou na trhu k dispozici speciální testovací kity.

K terapii je vhodným preparátem toltrazuril. Důležitým momentem pro úspěch je podání včasné, metafylaktické, jednorázové dávky tohoto preparátu prostřednictvím drenče perorálně. Terapii je třeba zahájit přibližně sedm až deset dní před očekávaným okamžikem vzniku onemocnění. Vhodný časový okamžik je nutné detekovat na základě podnikových veterinárních záznamů o výskytu tohoto onemocnění. Pomocí tohoto včasného opatření je možné kontrolovat masivní výskyt kokcidiózy. Pokud je terapie zahájena až s manifestací klinických symptomů onemocnění, může již jen zmírnit jeho průběh.

Doprovodným opatřením k terapii a k prevenci patří optimalizace managementu hygieny v celém zemědělském podniku. Vzniku akutního onemocnění napomáhají rovněž stres vyvolaný změnami ve složení krmné dávky, tvorba nových skupin zvířat, přeplnění kotců nebo nevyhovující klima ve stáji.

Kokcidiose nicht unterschätzen

DLZ, 2009, č. 9, s. 103

Zdroj: Agronavigáror

Autor: redakce APIC