Podnět veterinární správy je závazný
19.2.2009
Pravomoc rozhodovat o případech týrání zvířat mají pouze obce, přesněji obce s úřady s rozšířenou pravomocí. Rozhodovat mohou nikoli dle libovolného uvážení, ale na základě podnětu od místně příslušné krajské veterinární správy.
Tento postup, jak kontrolovat a řešit a popřípadě trestat zjištěné týrání zvířat vyplývá z veterinární legislativy, tj. z ustanovení veterinárního zákona, zákona na ochranu zvířat proti týrání a na základě ustanovení správního řádu.
Podnět pro rozhodnutí, který orgán státního veterinárního dozoru předkládá obci, musí obsahovat odborné vyjádření, ze kterého je jasný popis případu, identifikace zvířete a stav týraného zvířete, pokud toto v plné míře podnět neobsahuje, musí si jej obec vyžádat. A toto vyjádření je pro další řízení závazné.
Někdy se pracovníci obce mohou dopustit chyby, že sami posuzují, zda došlo k týrání zvířete bez ohledu na uvážení všech odborných aspektů a posouzení důvodů a příčin. Zpravidla také nejsou pro tuto činnost odborně způsobilí, nemluvě o tom, že jim takovéto posuzování nepřísluší. Závazné je stanovisko orgánu státního veterinárního dozoru.
Nicméně právě proto, že obce mají možnost lépe znát místní prostředí, mohou lépe rozpoznat podíl dotyčné osoby a její důvody, které vedly k pochybení ve způsobu chovu, či držení zvířete, a zde je zase nezastupitelná úloha obce.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.
Regionální potravina
Projekt Ministerstva zemědělství
Krajské informační středisko
Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Libereckého kraje
Projekt KIS LK je podporován Ministerstvem zemědělství České republiky a Libereckým krajem
Novinky
Debata o směřování zemědělství a potravinářství v ČR
5.2.2025
17. února 2025 od 9:00 - Koloseum Liberec
Počasí
21.02.
-6°C / 4°C
22.02.
-5°C / 4°C
23.02.
-4°C / 5°C
Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií v rámci Iniciativy Spolecenství INTERREG III A