Čísla z kontroly užitkovosti dojnic

Zapojení krav z České republiky do kontroly mléčné užitkovosti patří mezi nejvyšší na světě.  

   Podle Ing. Pavla Bucka z Českomoravské společnosti chovatelů, a. s., převažovala metoda kontroly užitkovosti A4 (dojivost, obsah složek z obou denních dojení). Podle údajů ICAR byl podíl krav v kontrole užitkovosti vyšší než 80 % vykázán ve Švýcarsku, Norsku, Dánsku, Estonsku, Švédsku, Lucembursku, Nizozemsku, Německu a Slovensku. Podíl krav v kontrole užitkovosti mezi 50 až 80 % byl zaznamenán ve Finsku, Slovensku, Maďarsku, Itálii, Kanadě, Rakousku, Novém Zélandu, Lotyšsku, Velké Británii, Japonsku a Španělsku. Na druhé straně byla v databázích ICAR zaznamenána řada zemí s podílem krav v kontrole užitkovosti nižším než 50 % (Rakousko, Litva, Chorvatsko, Irsko, Belgie, Jižní Afrika, Polsko, Argentina, Turecko, Kypr, Mexiko, Francie, Řecko, Uruguay, Egypt a Tunisko).
Se snižováním počtu všech podniků a stájí v České republice klesal v uplynulém období i počet krav, podniků a stájí s kontrolou užitkovosti. Vzhledem k „fixní“ národní kvótě mléka a zvyšování dojivosti lze obdobný vývoj očekávat i v dalších letech. V letech 2004 až 2008 se snížil počet podniků (o 398, tj. o 20,2 %) a stájí (o 965, tj. o 30,7 %) v kontrole užitkovosti. Stejně jako v minulosti pokračoval i v letech 2004 až 2008 růst průměrného počtu dojnic připadajících na podnik (o 32 kusů, respektive o 14,8 %) a na stáj (o 44 kusů, tedy o 32,6 %).
„Meziročně došlo v kontrolním roce 2007/2008 k poklesu počtu krav, podniků a stájí v kontrole užitkovosti o 2,1 %; 5,6 % a 9,8 % při současném zvýšení průměrného počtu krav v podnicích a ve stájích s kontrolou užitkovosti o 3,8 % a 8,5 %. Znamená to, že proces restrukturalizace chovu dojnic a zvyšování průměrného jejich počtu v podnicích a stájích pokračoval i v roce 2008,“ uvádí Ing. Bucek.

Prověření kvality

Vedle pokračující restrukturalizace lze v roce 2009 očekávat audit ICAR (Mezinárodního výboru pro kontrolu užitkovosti), který prověří kvalitu nabízených služeb v kontrole užitkovosti. Inspektoři budou prověřovat tyto tři hlavní okruhy:

• identifikaci (např. ověřování původů a DNA analýzy, prostředky pro identifikaci, vedení záznamů o reprodukci, identifikaci inseminačních dávek, data v kontrole užitkovosti a další oblasti);kontrolu užitkovosti (např. produkci mléka, analýzy mléka, zařízení pro měření mléka v kontrole užitkovosti, zevnějšek, kontrolu zdraví a data pro kontrolu užitkovosti a jejich zpracování);

• odhad plemenných hodnot (např. metodologii využívanou pro odhad plemenných hodnot, strategii šlechtění).
Tento audit bude vycházet z dokumentů Conditions and Guidelines Relating to the ICAR Certificate of Quality (verze březen 2008), který obsahuje podmínky pro udělování certifikátu kvality a související dokumentaci z ICAR Recording Guidelines v aktuálním znění (pravidla ICAR). Předchozí systém (Pečeť kvality) bude platný do července 2009, kdy bude nahrazen certifikátem kvality. Výhodou pro členské země ICAR, které získají toto významné ocenění, bude možnost využívat certifikát kvality. Podle Ing. Pavla Bucka je tento certifikát značkou, potvrzující zajištění vysokého standardu poskytovaných služeb a marketingový nástroj zajišťující celosvětovou prestiž. Audit se bude opakovat jednou za tři roky. Nabízí se pro organizace ICAR s plným členstvím a pro přidružené členy.

Rozbory vzorků
Od roku 2003 nabízí ČMSCH, a. s., výrobcům kromě rozborů vzorků mléka na obsah tuku, bílkovin, laktózy, somatických buněk a močoviny i stanovení bodu mrznutí, zjištění obsahu inhibičních látek, celkového počtu mikroorganismů a obsahu močoviny v mléce. Podle informací Ing. Bucka například v minulém roce vykázalo 64,2 % vzorku mléka od českých strakatých krav příznivý obsah somatických buněk (do 200 tisíc v 1 ml mléka), současně však v 18,4 % vzorku došlo k překročení hranice 450 tisíc v 1 ml mléka. „U krav holštýnského plemene byl vykázán mírně nižší podíl analýz do 50 tisíc somatických buněk v 1 ml mléka, ale na druhé straně vyšší počet vzorků, kde byla překročena hranice 800 tisíc a více somatických buněk v 1 ml mléka v porovnáním s českým strakatým plemenem. Od roku 2005 mohou chovatelé na webových stránkách ČMSCH, a. s., zjistit výsledky rozboru vzorků z kontroly užitkovosti i pro účely zpeněžování dodaného mléka,“ upozorňuje Bucek.
V kontrole užitkovosti se také sledují početní stavy a užitkovost ve výrobních oblastech. V kontrolním období bylo 58,9 % normovaných laktací uzavřeno v horské výrobní oblasti a 41,1 % v nížinné výrobní oblasti. Dojivost krav v nížinné výrobní oblasti je vyšší, ale na druhé straně byly vykázány příznivější hodnoty obsahu bílkovin, tuku a mezidobí v horské výrobní oblasti. Věk při prvním otelení je dlouhodobě kratší v nížinné výrobní oblasti.
Na rozdíl od příznivého vývoje podílu krav v kontrole užitkovosti a struktury stád dojnic se méně příznivě vyvíjí zastoupení krav podle pořadí laktace. V letech 2004 až 2008 došlo ke zvýšení podílu krav na prvních třech laktacích ze 76,7 na 78,6 %. Průměrné pořadí laktace dosáhlo v letech 2004 až 2008 hodnoty 2,5.
V tabulce 2 jsou uvedeny příčiny vyřazování v kontrole užitkovosti. V roce 2008 byly příčinou vyřazení u 83,2 % krav zdravotní a u 16,8 % krav zootechnické důvody. Z krav zapsaných v plemenné knize bylo ve stejném roce ze zdravotních důvodů vyřazeno méně českých strakatých krav než holštýnských.
(Více informací si přečtete v článku Ing. Pavla Bucka v lednovém čísle měsíčníku Farmář.)

Klíčové informace:
• Počtem krav v kontrole mléčné užitkovosti patří Česká republika mezi nejlepší země na světě.
• Počet krav, podniků a stájí v kontrole užitkovosti klesá.
• Pokračuje růst počtu krav na podnik a stáj.