Proti hlízence s novým fungicidem

Nový fungicid do řepky a obilnin, stejně tak jako novou řadu obalů na tekuté pesticidy představila na konferenci konané koncem ledna společnost Syngenta Czech, s. r.o. Přípravek je určen proti klíčovým patogenům, především hlízence u řepky a listovým a klasovým chorobám u obilnin. Obaly by pak uživatelům měly přinést bezpečnější manipulaci a jistotu, že používají originální přípravek.

Nový fungicid nazvaný Amistar Xtra, který je v současné době v registračním řízení, představil Ing. Juraj Petrina ze společnosti Syngenta. Obsahuje dvojici účinných látek, spíše preventivně působícího strobilurinu azoxystrobinu (200 g/l) a především kurativního triazolu cyproconazole (80 g/l).
Do řepky olejky je určen proti hlízence obecné a alternáriové skvrnitosti, účinkuje také proti plísni šedé, uvedl Ing. Petrina. Ošetřuje se od fáze BBCH 60 – 65 (začátek květu až plný květ) Při nižším infekčním tlaku doporučuje firma dávku 0,75 l/ha, při silném pak 1 l/ha.
Jak Ing. Petrina uvedl, i když bude infekční tlak hlízenky nízký, přípravek zvýší výnos o 0,35 t/ha. Zároveň připomněl, že za poslední tři roky lze sledovat zvyšující se výskyt hlízenky obecné v řepce.

Proti chorobám listů a klasů
Přípravek bude registrován také do obilnin, a to především k ochraně proti chorobám listů a klasů, jak uvedl Ing. Petr Babuška ze společnosti Syngenta. U pšenice se termín ochrany pohybuje v rozmezí BBCH 37 – 59 (T2 – T3) a dávka mezi 0,75 – 1 l/ha.
Ing. Babuška uvedl, že v pšenici je přípravek určen proti padlí, braničnatkám, rzem i DTR (u poslední choroby zdůraznil mimořádně vysokou účinnost). Cílem ošetření je podle něj především dlouhodobá ochrana praporcového listu. Přípravek by měl být registrován také proti černání pat stébel, v tomto případě se aplikuje 1 l/ha v BBCH 29 – 32.
Podle doporučení společnosti by ošetření mělo být preventivní, na začátku vývoje chorob. V ječmeni se ošetřuje v BBCH 30 – 49 (T2), taktéž dávkou 0,75 – 1 l/ha. Přípravek působí proti padlí, hnědé skvrnitosti, rzem a rynchosporiové skvrnitosti.
Pro systém dvou ošetření v pšenici společnost Syngenta doporučuje po předchozí aplikaci přípravků Archer Top nebo Stereo použít Amistar Xtra ve fázi BBCH 37 – 51 k ochraně praporcového listu. U ječmene je optimální fází BBCH 49 – 51 po předchozí aplikaci přípravku Archer Top.
Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o., konstatoval, že v posledních letech je hlavním původcem chorob pat stébel Microdochium nivale (plíseň sněžná), pravý stéblolam se vyskytuje v mnohem menší míře, než v minulosti. Proti Microdochium nivale působí podle Ing. Tvarůžka z portfolia společnosti Syngenta účinná látka cyprodinil (Stereo 312,5 EC), ale především azoxystrobin (Amistar)
Jak shrnul, pro ochranu proti houbovým chorobám by v obilninách byla ideální tři ošetření, což ale z ekonomického pohledu není reálné. Pokud se nevyskytují problémy s chorobami pat stébel, je tedy možné počkat s prvním ošetřením, a to tak, aby druhá aplikace byla směřována proti chorobám klasů. Interval mezi mini by se měl pohybovat do tří týdnů.

Bezpečnější obaly
Druhou novinkou je nová řada obalů pro tekuté přípravky s označením S-pac, kterou představil Ing. Petr Kabelka ze společnosti Syngenta. Nové obaly obsahují jak bezpečností, tak ergonomické prvky. Na zlepšení pracovního komfortu je zaměřen vroubkovaný uzávěr, který lze snadno otevírat i v rukavicích. Otvor láhve je širší kvůli snazšímu nalévání bez cákání a není přetažen fóliovým těsněním, které zhoršovalo manipulaci a muselo se odstraňovat jako nebezpečný odpad, uvedl Ing. Kabelka. Změnila se také rukojeť, nádoby jsou pevné, hladké, a z boku mají průhledný pás se stupnicí, který umožňuje kontrolu hladiny přípravku.
Mezi bezpečnostní prvky patří lisované logo jak na nádobě, tak na víčku, které je dále vybaveno páskou, která se při prvním otevření odtrhne. Etiketa obsahuje vodotisk a je zapuštěna do stěny láhve. Jak Ing. Kabelka konstatoval, v celém světě roste množství padělaných a ilegálních přípravků. V Evropě tvoří 5 – 7 % celkového trhu s pesticidy, s hodnotou 360 – 510 mil. eur.

Ceny by měly vzrůstat
Nigel Thwaites, generální ředitel společnosti Syngenta pro Českou a Slovenskou republiku, ve své úvodní přednášce připomněl prudký pokles cen komodit ke konci minulého roku. Přispěla k němu vyšší úroda jako následek celosvětově příznivého počasí a kolaps bankovního trhu, v jehož důsledku byly ze zemědělských komodit stahovány peníze. Jak ale připomněl, jejich globální zásoby zůstávají na nízké úrovni, v Evropě je to u obilnin 22 %, u kukuřice 14 % a u řepky 9 %. Mimo to světová lidská populace stále roste (o 70 mil.).
Konstatoval také, že v globální ekonomice byl rok 2008 podle sledování Yaleské univerzity druhý (po roce 1931) nejhorší od roku 1825, kdy s hodnocením začala.
Pro rok 2009 očekává Nigel Thwaites pokles zemědělské produkce. Počasí by již nemělo být tak příznivé (již se objevilo sucho v Argentině, která se řadí mezi největší světové producenty pšenice), zřejmě se zredukoval rozsah osevních ploch a pěstitelé mají k dispozici méně peněz (zvláště v Latinské Americe). Poroste poptávka po biopalivech, klesnou zásoby zemědělských komodit i ceny hnojiv. Připomněl také, že ceny komodit se začínají pomalu zotavovat.
Jak uvedl doc. Ing. Tomáš Doucha, CSc., z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, odhadovaná souhrnná rentabilita tuzemského zemědělství za rok 2008 je velmi slušná i přes pokles cen obilnin a řepky a nárůst cen hnojiv a energií. Připomněl ale odhad Českomoravského sdružení organizací ZZN, pode kterých by zásoby obilnin ze sklizně 2008 měly dosáhnout poloviny domácí produkce. Podle Ing. Douchy je tento odhad velmi předběžný, protože jsou ale ve hře další parametry, které zatím neznáme, a to vývoz a intervenční nákup.
Ing. Doucha soudí, že do budoucna lze ve střednědobém horizontu očekávat mírné zvyšování cen zemědělských komodit oproti průměru posledních let, vzhledem k růstu poptávky. Současně ale také třeba očekávat jejich značné výkyvy, a to vlivem malých zásob, finančního kapitálu či změn klimatu. Tlumit (v případě poklesu) by je měly přímé platby a intervenční nákup. Také je potřeba počítat se zvyšováním poptávky po biomase pro energetické účely. Záležet bude i na tom, jaká opatření Evropská komise přijme proti chování globálního světového kapitálu.
V rámci českého předsednictví EU by se mohlo otevřít mnoho otázek, které se týkají společné zemědělské politiky po roce 2012, soudí Ing. Doucha. Jedná se o celkové snížení nebo zrušení podpor, přechod na regionální platby či jednotnou platbu EU, spolufinancování přímých plateb a jejich propojení s druhou osou programu rozvoje venkova.

Kompromisní cut off
O Evropským parlamentem již prakticky schválené legislativě týkající se ochrany rostlin hovořil Ing. Pavel Minář ze Státní rostlinolékařské správy. Nejkontroverznější část Nařízení k uvádění a na trh a používání přípravků na ochranu rostlin, tzv. cut-off kritéria, byla nakonec schválena v kompromisní podobě. Přesto se dá očekávat, že některé účinné látky se s největší pravděpodobností v ČR budou muset v důsledku cut off kritérií přestat v ČR používat. Jsou to linuron, pendimethalin (do roku 2013), quinoxyfen (2014), mancozeb, flusilazole (2015). Seznam je delší, v dalších letech by zřejmě šlo o především některé další azoly či glufosinate. „V současné době je těžké provádět přesné analýzy, protože některá kritéria jsou v předpisu definována velmi obecně a jsou podmíněny tím, že Evropská komise zpracuje metodiku, na jejímž základě bude možno přesně určit, jakých látek se nová kritéria dotknou,“ uvedl Ing. Minář. Uvedl, že dopad kritérií bude rozložen do let 2011 – 2020, předpokládá se, že bude utlumen novými účinnými látkami, které přijdou na trh.
Schváleno bylo také zonální hodnocení (rozdělení zemí do zón je politické, nikoliv geografické) stejně tak jako možnost, že o rozšíření registrace pro minoritní plodiny může požádat také držitel registrace. Možné bude také vzájemné uznání registrace v případě obecného zájmu, i když nebude žádost předložena držitelem registrace. „Například když bude český pěstitel takový přípravek nutně potřebovat,“ uvedl Ing. Minář. Další změnou je, že namoření osiva se považuje za jeho vlastnost, platí pro něj tedy volný pohyb zboží. Výjimkou je, když by mořidlo představovalo nepředvídatelné riziko, pak by bylo možné dovoz zastavit nebo omezit.
Co se týká druhého klíčového předpisu, Směrnice o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin, podle Ing. Mináře je velmi obecná a rámcová a bude tedy záležet na tom, jak ji jednotlivé země zapracují do národních zákonů.

Místo pojištění
Poul Nielsen ze společnosti Syngenta Německo připomněl, že poléhání obilnin, které se každoročně vyskytuje, přináší výrazné ztráty. Jako pojištění proti nim doporučil regulátor růstu Moddus. Shrnul, že zvýší zakořenění rostlin, což přinese kromě větší odolnosti vůči poléhání vyšší příjem živin a odolnost vůči suchu. Výsledkem je nárůst výnosu. Zároveň přípravek zesílí pletiva a zkrátí stonek. To vše výrazně připívá k odolnosti vůči poléhání. Jak Poul Nielsen dodal, aplikace Moddusu v tank-mixu s fungicidem obsahujícím triazol a strobilurin má vzhledem k nárůstu výnosu synergický efekt.