Bez GMO se zemědělství neobejde

Jednoznačným argumentem k zavádění biotechnologií je také nedostatek potravin – na zeměkouli jeden člověk z osmi hladoví a ročně na podvýživu umírá pět milionů dětí. I na tento fakt upozornili organizátoři Dnu odborné diskuse, která se konala na konci loňského roku nedaleko Jihlavy.

Setkání určené především pro agronomy uspořádala spolu s dalšími organizacemi společnost Monsanto ČR, s. r. o. Její ředitel, Ing. Petr Adler, na úvod setkání doslova uvedl, že jedním z hlavních celosvětových cílů společnosti Monsanto je pomoci vyřešení zmíněných problémů a současně přispět k trvalé udržitelnosti zemědělského hospodaření. A jak k tomu dodal, přestože biotechnologie měly v době svého zavádění a nadále mají své odpůrce, krátká historie potvrdila jejich přínos.

Dvojnásobný výnos
U plodin, kterými se společnost Monsanto zabývá, došlo vzhledem k zavádění nových technologií, mezi něž patří i biotechnologie, k navýšení průměrného výnosu od roku 1960 o 90 procent. Například výnosy bavlníku se díky genetické modifikaci zvýšily o 40 až 60 procent. Ing. Adler hovořil i o dalších firemních ambicích. Řekl, že závazkem společnosti vysloveným před několika lety je zdvojnásobit do roku 2030 výnos klíčových plodin – kukuřice, bavlníku a sóji. Dalším z cílů je snížit nároky pěstovaných plodin na živiny či vláhu o jednu třetinu.

Zvyšující se výměra
S bližšími informacemi o situaci a vývoji v pěstování genetických plodin vystoupila Ing. Miluše Dvoržáková, rovněž z firmy Monsanto ČR. V roce 2007 byla podle jejích slov výměra GM plodin ve světě 114 mil. hektarů, což znamenalo proti předchozímu roku nárůst o dvanáct procent. Pěstovaly se ve 23 zemích a v dalších 29 zemích bylo možné jejich využívání jako krmiva či potravin. Například na světové produkci sóji se v současnosti podílejí 64 %, na produkci kukuřice 24 %.

Krmiva bez GMO utopií V souvislosti se zvyšujícím se zastoupením GMO na zemědělské produkci upozornila Ing. Dvoržáková na fakt, že Evropská unie je jen z 23 % soběstačná v bílkovinných krmivech. Sója a kukuřice se dovážejí především z USA, Argentiny a Brazílie, přičemž 90 % sóji a 68 % kukuřice je označováno jako GMO. „Evropský krmivářský průmysl je bez GMO utopií,“ okomentovala zmíněná fakta Ing. Dvoržáková.

Bezproblémový odbyt pro GM kukuřici i u nás
Jedinou dosud v České republice pěstovanou GM plodinou je kukuřice. Jde o hybridy s genem odolnosti vůči zavíječi kukuřičnému – Bt-hybridy. Jejich výměra byla v loňském roce 8380 hektarů, což proti roku 2007 znamenalo navýšení o 68 %.
S odbytem produkce zrna těchto hybridů podle dostupných informací neměli a ani v budoucnu by neměli mít pěstitelé jakékoli problémy. Potvrdil to například Tomáš Verner ze společnosti Silagra CZ, a. s., Opava. U této společnosti se zrno GM kukuřice podílelo na celkovém výkupu této komodity 25 %. Vykupovat GM kukuřici plánuje také pro výrobu lihu firma Ethanol Energy, a. s., a to pro výrobu lihu. Podle slov jejího zástupce Ing. Petra Buchala GM kukuřici vítají, neboť je u ní významně nižší riziko zaplesnivění, které by mohlo negativně působit na kvasný proces.

Nabídka Bt-hybridů
Jaké konkrétní Bt-hybridy kukuřice mohou v nastávající sezóně čeští pěstitelé na svá pole zasít, o tom kromě jiného hovořili Ing. Ondřej Černý a Ing. Zuzana Kulíšková ze společnosti Monsanto ČR. Nabídli Bt-hybridy Dekalb z označením EC2907KDDZ (zatím určen pro poloprovozní ověřování), DKC 2950 YG, DKC 3421 YG, DKC 3946 YG, DKC 3512 YG s DKC 4442 YG. Společnou vlastností těchto hybridů je podle nich odolnost vůči zavíječi kukuřičnému, a to stoprocentní, po celou vegetace, bez závislosti na počasí. Vzhledem k této vlastnosti dávají zmíněné hybridy vyšší výnos proti hybridům konvenčním. Z dalších výhod jejich pěstování odborníci uvedli redukci užívání insekticidů a tedy nižší zátěž pro životní prostředí, úsporu času díky odpadající nutnosti sledování náletu škůdce, nižší sklizňové ztráty, lepší využití pro výrobu bioplynu a bioetanolu. A jak shrnuli, všechny tyto vlastnosti díky úspoře nákladů znamenají vyšší rentabilitu pěstování kukuřice.