Hradišťko otevřelo archu Noemovu

 Slavnostním otevřením genobanky, v níž je prozatím soustředěn genetický materiál původních českých plemen hospodářských zvířat, bylo korunováno společné úsilí Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., respektive Národního referenčního střediska pro genetické zdroje zvířat, a Českomoravské společnosti chovatelů, a. s. Vedle legislativní úpravy na ochranu genetických zdrojů je tak zahájení činnosti banky dalším velkým krokem k uchování biologické rozmanitosti.

U příležitosti otevření centrální genobanky loňského 17. prosince proběhl na půdě Českomoravské společnosti chovatelů (ČMSCH) seminář, který nemohl mít na programu jiné téma než právě otázky genetických zdrojů zvířat. Ryze odborné konverzaci, kterou obstarali koordinátorka Národního programu na ochranu genetických zdrojů zvířat Ing. Věra Mátlová a specialista Ing. Josef Fulka, DrSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby (VÚŽV), předcházela vystoupení ředitele ČMSCH, a. s., Zdeňka Růžičky, dále ředitelky VÚŽV Věry Skřivanové a prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby. Předřečníci ve svém projevu vyzdvihli význam uchování původních plemen, jež jsou součástí kulturního a historického dědictví každého kulturního národa.

Legislativní rámec
Legislativně je ochrana genetických zdrojů upravena zákonem o plemenitbě (č. 344/2006 Sb.), prováděcí vyhláškou (č. 447/2006 Sb.) a Národním programem vyhlášeným ministerstvem zemědělství 14. června 2006.
Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů hospodářských zvířat a dalších živočichů pro výživu, zemědělství a lesní hospodářství, jež je financovaný ministerstvem zemědělství z prostředků státního rozpočtu, zahrnuje dvě plemena skotu (česká červinka, český strakatý skot), dále jedno plemeno prasat (přeštické černostrakaté), dvě plemena ovcí (šumavská, valaška), dvě plemena koz (bílá krátkosrstá, hnědá krátkosrstá), čtyři plemena koní (starokladrubský, huculský, českomoravský belgický a slezský norik), dvě plemena drůbeže (česká slepice zlatě kropenatá, česká husa – včetně chocholaté formy), sedm králíků (český strakáč, český luštič, český albín, český červený, český černopesíkatý, moravský modrý, moravský bílý hnědooký) a tři plemena nutrií (standardní, stříbrná, přeštická). Patří sem i devět druhů ryb (sedm plemen a dvě původní linie kapra, osm linií lína a dále autochtonní populace sumce velkého, pstruha duhového, pstruha obecného – formy potoční, síha peledě a síha marény, jesetera malého a vyzy velké) a včela kraňská.
Početní stavy plemen hospodářských zvířat zařazených mezi genetické zdroje jsou uvedeny v tabulce.

Nic není ztraceno
Původní plemena zvířat, která byla odedávna chovaná v českých zemích, byla postupně nahrazena užitkovějšími kříženci domácí nebo zahraniční provenience. Záchranu mizejících původních plemen lze v zásadě zrealizovat dvěma způsoby, a to jejich chovem, jež se ale neobejde bez finanční podpory, nebo zakonzervováním jejich genetické informace ve zmrazených spermiích a embryích, dále v tělních buňkách, částech tkání nebo DNA v genobance. Vědci soudí, že záchranná brzda v podobě genobanky s uloženými genetickými vzorky přišla v pravou chvíli. V genobankách, jinak nazývaných Noemovými archami, jsou embrya a sperma a části tkání uloženy v kontejnerech v tekutém dusíku o teplotě bezmála 200 °C pod bodem mrazu (-196 °C). Podle doktora Fulky rozmrazené spermie neztrácejí svou oplozovací schopnost, rozmrazená embrya lze transportovat do dělohy náhradních matek a z rozmrazených tělních buněk se dají naklonovat kopie původních dárců.
„Biotechnologická revoluce a molekulární genetika umožňuje využívat nové postupy konzervace zvířat, díky kterým není ztracen žádný genetický materiál. Stačí vzít tkáň nebo spermie a uložit je do mrazáku. S tak zakonzervovaným materiálem již dovedeme pracovat a vytvořit nového jedince. Není vyloučeno, že se naučíme naklonovat z malého zbytku tkáně i některé již dávno vyhynulé živočichy, třeba mamuty. Zatím ale chceme zachovat především ty současné,“ prozradil uhříněveský specialista, jehož jméno je ve světě spojováno s novou metodou uchovávání DNA, kterou nedávno publikoval s italskými vědci. Převratné na ní bylo to, že se jim podařilo naklonovat embrya z buněk ovcí, které předtím vysušili při teplotě pod bodem mrazu a následně je uchovávali při pokojové teplotě po dobu tří let.

Cílem udržení biologické rozmanitosti
Základním cílem genobank je uskladnění unikátního genomu ohrožených druhů alespoň do té doby, než věda umožní jejich opětovné naklonování. Uložený materiál lze využít například při regeneraci populací, což dokumentují plemena přeštického prasete nebo české červinky. Zakonzervované vzorky dále slouží pro obnovu populací v případě krize (obnova kmenových hejn při povodních v roce 2002), při šlechtění nebo pro studijní a výzkumné účely.
„Kryokonzervaci jsme zahájili již v roce 1997, k uložení genetického materiálu jsme využívaly banky DNA a tkání ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi, dále Akademie věd ČR v Liběchově a ve Vodňanech. V těchto kryobankách jsou vzorky drtivé většiny plemen hospodářských zvířat, a to včetně těch zařazených mezi genetické rezervy. Požadavek na vybudování centrální genobanky vyplynul i z legislativy na ochranu genetických zdrojů, ve které se mimo jiné hovoří o tom, že veškerý materiál využívaný v rámci národního programu by měl být skladován při stejných technologických podmínkách. Centrální genobanka, ve které by měla být soustředěna všechna plemena zvířat, a to včetně ryb, jež jsou zařazené mezi genové zdroje, slouží i jako bezpečnostní duplikát. Současnou prioritou je uchování osmnácti původních hospodářsky využívaných plemen, ovšem v blízké budoucnosti se nabízí využití banky také k záchraně vzácných a ohrožených druhů živočichů. Již dnes nás oslovují zoologové, kteří chtějí na našem projektu spolupracovat,“ prozradila na závěr koordinátorka Mátlová.



Tab. – Početní stavy některých plemen zařazených mezi genetické zdroje podporovaných v roce 2007
Plemeno Plemenná zvířata (kusy) Kmenová hejna (kusy) Chovy
(počet)
samice samci celkem
Česká červinka 80** 2** 157** 11**
Český strakatý skot 106 804 - - - -
Přeštické černostrakaté prase 311 23 - - 5
Šumavská ovce 2 436 - - - 29
Valaška 218 - - - 17
Koza bílá krátkosrstá 1 669 - - - 130
Koza hnědá krátkosrstá 1 028 - - - 99
Starokladrubský kůň – Národní hřebčín 143 (73 bělek, 70 vranek) 38 (21 běloušů, 17 vraníků) - - 1
Starokladrubský kůň – Zemský chov 201 (92 bělek, 109 vranek) 20 (10 běloušů, 10 vraníků) - - 142
Hucul 175 15 - - -
Slezský norik 235 (celkem v PK 435) 39 - - -
Českomoravský belgický kůň 369 (celkem v PK 1146) 47 - - -
Česká slepice zl. kropenatá 360 - - - 10
Česká husa - - 127 - 17
Česká husa chocholatá - - 30 - 6
Moravský modrý - - 223 - 23
Český strakáč - - 418 - 36
Český albín - - 211 - 21
Český červený - - 159 - 22
Český luštič - - 86 - 12
Český černopesíkatý - - 53 - 13
Moravský bílý hnědooký - - 124 - 13
Nutrie přeštická - - 66 - 2
Nutrie standardní - - 132 - 8
Nutrie stříbrná - - 72 - 4
Kapr - - - 18 7
Pstruzi - - - 7 4
Lín - - - 8 3
Sumec - - - 2 1
Síhové - - - 3 2
Jeseteři - - - 4 3
Včela kraňská 401* - - - 7
* Počet inseminovaných matek ve šlechtitelských chovech
** Statistika za rok 2008

Klíčová slova:
- Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů hospodářských zvířat a dalších živočichů pro výživu, zemědělství a lesní hospodářství má v české legislativě podporu od roku 2006.
- Mezi genetické zdroje patří česká červinka, český strakatý skot, prase přeštického černostrakatého plemene, šumavská ovce, valaška, kozy bílá a hnědá krátkosrstá, starokladrubští koně, hucul, českomoravský belgik, slezský norik, česká slepice zlatě kropenatá, česká husa, králíci český strakáč, český luštič, český albín, český červený, český černopesíkatý, moravský modrý, moravský bílý hnědooký, nutrie standardní, stříbrná a přeštická, devět druhů ryb a včela kraňská.
- Otevřená centrální genobanka v Hradištku patří mezi ojedinělá zařízení svého druhu v Evropě.