Prasata jsou v evropských velkochovech chována ve velmi špatných podmínkách

10.12.2008

 jak odhalil průzkum provedený organizací pro ochranu hospodářských zvířat Compassion in World Farming.
Odborníci provádějící průzkum na farmách napříč Evropou nalezli žalostné životní podmínky zvířat na všech navštívených farmách. Většina prasnic se chová v boxech tak úzkých, že se v nich nemohou ani otočit. Většina prasat ve výkrmu se tísní v přeplněných holých a často silně znečištěných kotcích, upozornila Společnost pro zvířata.
Studie zaznamenala vysokou míru špatné životní pohody (welfare) prasat:
• až u 100 % prasat na navštívených farmách se provádí rutinní zkracování ocasů, což evropská legislativa zakazuje;
• běžně rozšířené je nedostatečné obohacení prostředí ve stájích s prasaty (legislativa EU zakazuje);
• nadále se používají prostorově velmi omezené systémy chovu u březích prasnic a prasnic po porodu (v současnosti legislativa EU povoluje). „Obecně je situace v chovech prasat velmi podobná ve všech zemích, které jsme navštívili,“ vysvětluje pracovník Compassion in World Farming, který prováděl průzkum. „Prasata vypadala zanedbaně, projevovala známky agresivního chování a neměla se čím zaměstnat. Stísněné kotce měly holé podlahy a byly značně znečištěné. Je to hrozné, když si člověk představí, že většina masa, které se prodává v supermarketech, restauracích a jinde pochází ze zvířat žijících v takových podmínkách.“
Hlavní odborný poradce Compassion in World Farming Peter Stevenson říká: „Náš průzkum ukazuje, jaké důsledky má průmyslová technologie chovu na tato vysoce inteligentní a citlivá zvířata. Většina prasat v Evropě trpí v krutém světě továrních velkochovů.“
Šestiměsíční studie nebývalého rozsahu měla za cíl prozkoumat situaci v rámci celé Evropy. Důkladný průzkum probíhal v Německu, Maďarsku, Nizozemsku, Španělsku a Spojeném království a poskytl ukázky velkochovů prasat napříč kontinentem. „Společnost pro zvířata a Compassion in World Farming vyzývají Evropskou komisi a vládu České republiky, aby lépe prosazovaly legislativu EU, která požaduje, aby se prasatům obohacovalo prostředí poskytováním vhodného materiálu, jako je sláma, a která zakazuje rutinní zkracování ocasů. Žádáme také, aby se zpřísnily právní předpisy a jejich kontroly, a tím skončilo utrpení každodenně působené těmto hravým a inteligentním zvířatům,“ říká Ing. Dita Michaličková, předsedkyně Společnosti pro zvířata.

Ochrana prasat a legislativa EU

 Krácení ocasů a obohacení prostředí
Krácení ocasů u selat se provádí proto, aby se předcházelo vzájemnému okusování ocásků. Rutinní zkracování ocasů je v EU zakázáno a přesto průzkum zjistil, že se v praxi naprosto běžně provádí – v některých zemích téměř u 100 % prasat. Také zpráva Evropského úřadu pro bezpečnost potravin z roku 2007 uvádí, že více než 90 % selat v EU má zkrácený ocas. Prasata se vzájemně koušou do ocasů, protože trpí nudou a frustrací v holém prostředí kotců většinou s celoroštovou podlahou.
Obohacení prostředí například slámou okusování ocasů značně snižuje či úplně odstraňuje. Podle legislativy EU se musí prasatům prostředí obohacovat, a přesto průzkum zjistil, že na naprosté většině navštívených farem takové obohacení chybělo. Podle legislativy EU by se mělo prasatům poskytovat obohacení v podobě slámy nebo jiného přírodního materiálu, který umožňuje prasatům zaměstnat se přirozenými aktivitami, jako je rytí, shánění potravy a zkoumání okolí. Ve volných chovech a v přírodě tráví prasata až 70 – 75 % své denní aktivity hledáním potravy a průzkumem okolí.

 Kotce pro březí prasnice
Březí prasnice jsou po celou dobu své březosti ustájeny v úzkých individuálních kotcích (kovové klece) – nemohou se ani otočit, stojí na železobetové podlaze s gumovým povrchem, musí kálet hned pod sebe do roštu. Od roku 2013 bude v EU zakázáno chovat prasnice v těchto individuálních kotcích, kromě prvních čtyřech týdnů březosti. (Zákaz užití kotců již platí ve Švédsku a ve Spojeném království, kde se zákaz vztahuje na celé období březosti.) Průzkum CIWF zjistil, že tyto kotce se nadále běžně používají. Většina březích prasnic se zavírá při každé březosti do kotců.

 Kotce pro rodící a kojící prasnice
Když má prasnice rodit, přesune se do porodního kotce – stejně úzkého a omezujícího veškeré aktivity. V přirozených podmínkách prasnice staví hnízdo z trávy, větví a listů, místo toho si v kotci může prasnice jen lehnout a o svá selata se nemůže správně starat. V tomto kotci prasnice zůstává do odstavu selat ve věku tří až čtyř týdnů, pak se opět zapustí a opět se zavře do individuálního kotce pro březí prasnice.

 Výzva pro EU
V roce 2009 bude EU revidovat směrnici pro ochranu prasat. Compassion in World Farming a Společnost pro zvířata vyzývají k následujícím změnám:
•k úplnému zákazu kotců pro březí prasnice od roku 2013, to znamená zrušení výjimky, která povoluje držet prasnice v úzkých kotcích první čtyři týdny březosti,
•k zákazu porodních kotců, zákazu bolestivého mrzačení – rutinního uštipování špičáků a kastrací (kastrace se provádí bez lokálního umrtvení, bez následného zašití rány, pouze se použije dezinfekce; provádí se z důvodu předsudku, že maso kanců nad 100 – 110 kg hmotnosti je cítit).
•k vymáhání existujícího zákazu krácení ocasů,
•ke zdokonalení požadavku na obohacování prostředí a zlepšení jeho vymáhání s cílem zajistit, aby všechna prasata měla k dispozici slámu nebo podobný materiál a zakázat celoroštové podlahy,
•zvětšení prostorových nároků u prasat ve výkrmu.

Zdroj: vetweb
Autor: redakce APIC

Tento projekt je podporován

Ministerstvo Zemědělství

Liberecký kraj

Novinky

Pozvánka na webinář pro školitele o ochraně rostlin na téma „Aktuality v ochraně rostlin pro odborné školitele"

14.11.2024

Datum akce: 27. 11. 2024 9:00 - 12:00 Ústav zemědělské ekonomiky a informací ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství pořádají online webinář prostřednictvím platformy MS Teams dne 27. 11. 2024 od 9 do 12 hodin.

» více

Sledujte TV APIC

TV APIC

Počasí

25.11.
Počasí na den 25.11.
2°C / 7°C

26.11.
Počasí na den 26.11.
3°C / 7°C

27.11.
Počasí na den 27.11.
0°C / 5°C

INTERREG

Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií v rámci Iniciativy Spolecenství INTERREG III A