Vývoj legislativy o pesticidech v EU
V EU platí směrnice 91/2004/ES o registraci agrochemických látek k ochraně rostlin před škůdci a chorobami. Cíle směrnice jsou zapracovány do národních předpisů. Smějí se používat pouze látky, které jsou obsaženy v pozitivním seznamu (Příloha I). Pro začlenění do tohoto seznamu musí účinná látka projít striktním posouzením, kdy je unijními úřady a nezávislými vědeckými institucemi kontrolována a hodnocena její bezpečnost pro lidské zdraví i životní prostředí. Jakmile je látka zahrnuta do tohoto pozitivního seznamu, členské státy mohou povolovat používání přípravků, které tuto látku obsahují, a to zpravidla na dobu 10 let.
V současné době se projednává návrh nařízení o schvalování pesticidů, které by mělo směrnici nahradit a být přímo platné pro všechny členské státy. V r. 2007 prošel prvním čtením v Evropském Parlamentu návrh, který zemědělství příliš neomezoval ani nepoškozoval. Poté došlo k řadě úprav a v červnu 2008 k schválení Radou. Po projednání Výborem pro životní prostředí má následovat a druhé čtení v EP.
Tento návrh zahrnuje přísná „vylučovací“ kritéria („cut-offs“) pro účinné látky, podle nichž nemohou být do pozitivního seznamu zahrnuty nejen látky klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR látky), ale i látky pouze podezřelé, s vědecky neprokázanými účinky, a problematicky stanovitelné endokrinní inhibitory (ED). Před druhým čtením v EP jsou ještě doplňovány další dodatky (již dříve EP odmítnuté) jako plošné snížení pesticidů o 50 % nebo rozsáhlá pásma bez pesticidů.
Důsledkem bude snížení počtu látek použitelných v pesticidech až o 85 %. Tento přístup je pozitivně hodnocen skupinami „zelených“, které bojují proti chemickým látkám, ale nedoceňuje význam dosud používaných pesticidů pro zajištění dostatečné produkce, pro konkurenceschopnost evropského zemědělství a pro přímý dopad na ceny běžných potravin.
V některých zemích byly provedeny tzv. „dopadové studie“ (Nizozemí, Velká Británie, Itálie) zaměřené na tamní plodiny a podmínky pěstování. Výsledky studií ukazují na dramatické následky pro pěstování základních plodin, jako jsou pšenice, brambory, řepka a zelenina. V ČR žádná obdobná „dopadová“ studie neexistuje, není ani plánována. Podobně neexistuje dopadová studie ani pro celou Unii.
Je proto otázkou, jaké následky bude mít snaha o extrémní snížení intenzity používání pesticidů, která měla za cíl prospět obyvatelstvu a životnímu prostředí. Bude Evropa závislá na dovozu mnoha dosud obvyklých plodin? Evropská asociace ochrany rostlin žádá evropské zákonodárce, aby si včas uvědomili, že svým nepromyšleným zásahem do legislativy v ochraně rostlin ovlivní široké spektrum hospodářské produkce a kvalitu a dostupnost potravin pro každého.
Pozitivní jsou v návrhu např. povinná školení uživatelů a osob aplikujících pesticidy.