Česká republika principiálně odmítá krácení přímých plateb podle velikosti farem

2.10.2008

Česká republika se opět důrazně vyslovila proti principu progresivní modulace, tedy krácení přímých plateb založené na velikosti podniků, a zdůraznila nezbytnost nalezení nástroje pro ošetření citlivých sektorů. Odmítla také kofinancování modulovaných prostředků jako dodatečnou zátěž pro státní rozpočty s rizikem narušení konkurenceschopnosti v rámci jednotného trhu.

„V této fázi projednávání je pro nás zásadní přesvědčit Evropskou komisi
o selektivním dopadu progresivní modulace na země jako Česká republika. Paradoxně to totiž představuje zavedení nezdravých prvků do Společné zemědělské politiky, což je v absolutním rozporu s původní myšlenkou Health Check – tedy s kontrolou zdravotního stavu této politiky,“ vysvětluje ministr Gandalovič.

„Veškerá opatření podobná progresivní modulaci znamenají umělé vytváření bariér v rámci jednotné Evropy a jdou proti duchu nadcházejícího českého předsednictví, jehož mottem je „Evropa bez bariér“, doplňuje 1. náměstek ministra Ivo Hlaváč.

Jak už ministr Gandalovič několikrát zdůraznil, systém přesunu peněz z tzv. I. do II. pilíře (přímých plateb ve prospěch rozvoje venkova) postavený na velikosti farem je k některým zemím nespravedlivý a zakládal by vznik dalších nerovností mezi starými a novými členskými státy. ČR patří k těm, které by na navržené schéma doplatily nejvíc – postihlo by zhruba polovinu zemědělských podniků a přes 90 % výměry půdy. Průměrná farma EU má
29 ha, například ve Francii je to 42ha, ale v ČR 129ha.

Od roku 2010 by členské státy měly mít možnost až 10 % z tzv. národní obálky použít na přímé platby. Řeší to článek 68 novelizovaného nařízení Rady. ČR chápe toto opatření jako možnost ošetřit tzv. citlivé sektory, což v našich podmínkách představují škrob, len, chmel a zejména skot. Podle Gandaloviče je ale současné znění příslušného článku příliš složité a nedovoluje pružně reagovat na aktuální situaci v dotčených odvětvích. Navíc návrh Komise počítá jen s 2,5 procenty k adresnému využití pro citlivé sektory, což je pro ČR nedostatečné.

Další problém ČR spatřuje v tom, že modulované prostředky, které jinak zůstávají v členských státech, kde k přesunu mezi I. a II. pilířem došlo, podléhají nutnosti kofinancování ze státních rozpočtů. „Kofinancování modulovaných prostředků kromě dalšího tlaku na již tak dost napjaté národní zdroje představuje nebezpečí renacionalizace Společné zemědělské politiky, které by vedlo k narušení konkurenceschopnosti v rámci jednotného trhu,“ uzavírá ministr Gandalovič.

Zdroj: MZe

Autor: redakce APIC