Vliv klimatických změn na růst rostlin

29.9.2008

Účinky klimatických změn na růst a pěstování rostlin ve střední Evropě ukazuje následující přehled (> klesající vliv, < stoupající vliv): 
< vegetační perioda,
> trvání růstových fází,
< dýchání,
> fotosyntéza,
< možnosti pěstování teplomilných rostlin,
< větrná eroze,
< výnosová úroveň u C3 rostlin při vzestupu CO2,  
< negativní účinky při vzestupu O3,  
< výpar v létě,
> příjem živin za sucha,
< odbourávání organických látek,
> stabilita půdní struktury,
> ochrana proti plevelům,
< výskyt teplomilných škůdců a chorob.
Očekává se, že nastane prodloužení využitelného vegetačního období, tzn., že polní práce budou začínat dříve a trvat déle. Délka vegetačního procesu, např. od vzejití do kvetení, se zkrátí.
V Tab. 1 jsou uvedeny výsledky vegetačního pokusu, který ukázal, jak silně zvýšení teplot ovlivnilo délku růstového období a že ne všechny rostlinné druhy reagovaly snížením výnosů. Možnosti pěstování teplomilných rostlin, jako zrnové kukuřice, sóji, slunečnice, pšenice tvrdé aj., se zlepšily tam, kde dosud teplotní poměry jejich růst a vývoj omezovaly.
Tab. 1: Vliv teploty na délku růstu a konečnou hmotnost (v g sušiny na rostlinu) různých kulturních rostlin
Plodina
                Délka růstu1)                                                    Konečná hmotnost
                                            Teplota ve °C
10
16
25
10
16
25
Žito jarní
82
51
37
8,8
4,6
4,1
Pšenice jarní
129
70
57
16,2
11,1
7,3
Ječmen jarní
99
63
52
12,0
6,8
5,4
Oves
115
68
50
16,2
9,8
7,4
Hrách
86
52
37
4,9
3,2
2,0
Len
100
65
50
3,2
2,2
1,7
Kukuřice
 
87
50
 
13,7
35,2
Fazol obecný
 
46
24
 
3,7
4,9
1)počet dnů od vzejití do sloupkování, popř. začátku kvetení
Intenzita dýchání rostlin zvyklých na mírné klima se zvyšuje, což snižuje míru asimilace, tzn. výnosy těchto rostlin klesají. Je třeba počítat se zvýšenou větrnou erozí a neproduktivním výparem v letních měsících. Vyšší obsah CO2 však může v určité míře bránit poklesu výnosů C3 rostlin. Při nedostatku vody může sucho v půdě vést také ke sníženému příjmu živin. Odbourávání organických látek stoupá, stabilita půdních struktur klesá. Ochrana proti chorobám a plevelům je obtížnější, budou se vyskytovat noví a teplomilní škůdci a choroby.
Zemědělství přispívá k produkci plynů poškozujících klima v globálním měřítku zhruba 30 %. Přibližně stejnou měrou se na tom podílí uvolňování CO2 v důsledku vypalování porostů (k získání nových ploch) a produkce rajského plynu (rostlinná výroba) a metanu (živočišná výroba). Proti tomu však jako pozitivní efekt stojí vázání CO2 fotosyntézou a humusem. Je však zbytečné polemizovat o užitku nebo škodách vyplývajících ze zemědělské činnosti, protože potravinářské produkce se nelze vzdát a využití biomasy k výrobě energie je stále častější alternativou ke spotřebě omezených zásob fosilních surovin. Jako důsledek tohoto scénáře platí:
  • Až do zvýšení průměrné denní teploty zhruba o 2 °C mohou být v mírných a chladnějších pásmech poskytovány vyšší výnosy. Ty by měly kompenzovat nižší výnosy v klasických pěstitelských oblastech tropických a subtropických pásem.
  • Budoucí změny vyžadují přijetí nových kulturních rostlin, plevelů a chorob, stejně jako nových postupů.
  • Šlechtění je třeba zaměřit především na strategie rezistence a tolerance vůči suchu a intenzivnějšímu slunečnímu záření.
  • Agrotechnika a zejména zpracování půdy musí být založeny na maximální úspoře popř. využití půdní vody dostupné rostlinám.
Zdroj: Agronavigátor
Autor: redakce APIC

Tento projekt je podporován

Ministerstvo Zemědělství

Liberecký kraj

Sledujte TV APIC

TV APIC

Počasí

12.01.
Počasí na den 12.01.
-6°C / -1°C

13.01.
Počasí na den 13.01.
-9°C / -1°C

14.01.
Počasí na den 14.01.
-3°C / 1°C

INTERREG

Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií v rámci Iniciativy Spolecenství INTERREG III A