Vliv klimatických změn na růst rostlin

29.9.2008

Účinky klimatických změn na růst a pěstování rostlin ve střední Evropě ukazuje následující přehled (> klesající vliv, < stoupající vliv):

< vegetační perioda,

> trvání růstových fází,

< dýchání,

> fotosyntéza,

< možnosti pěstování teplomilných rostlin,

< větrná eroze,

< výnosová úroveň u C3 rostlin při vzestupu CO₂,

< negativní účinky při vzestupu O₃,

< výpar v létě,

> příjem živin za sucha,

< odbourávání organických látek,

> stabilita půdní struktury,

> ochrana proti plevelům,

< výskyt teplomilných škůdců a chorob.

Očekává se, že nastane prodloužení využitelného vegetačního období, tzn., že polní práce budou začínat dříve a trvat déle. Délka vegetačního procesu, např. od vzejití do kvetení, se zkrátí.

V Tab. 1 jsou uvedeny výsledky vegetačního pokusu, který ukázal, jak silně zvýšení teplot ovlivnilo délku růstového období a že ne všechny rostlinné druhy reagovaly snížením výnosů. Možnosti pěstování teplomilných rostlin, jako zrnové kukuřice, sóji, slunečnice, pšenice tvrdé aj., se zlepšily tam, kde dosud teplotní poměry jejich růst a vývoj omezovaly.

Tab. 1: Vliv teploty na délku růstu a konečnou hmotnost (v g sušiny na rostlinu) různých kulturních rostlin

Plodina	Délka růstu¹⁾ Konečná hmotnost Teplota ve °C
Plodina	10	16	25	10	16	25
Žito jarní	82	51	37	8,8	4,6	4,1
Pšenice jarní	129	70	57	16,2	11,1	7,3
Ječmen jarní	99	63	52	12,0	6,8	5,4
Oves	115	68	50	16,2	9,8	7,4
Hrách	86	52	37	4,9	3,2	2,0
Len	100	65	50	3,2	2,2	1,7
Kukuřice		87	50		13,7	35,2
Fazol obecný		46	24		3,7	4,9

¹⁾počet dnů od vzejití do sloupkování, popř. začátku kvetení

Intenzita dýchání rostlin zvyklých na mírné klima se zvyšuje, což snižuje míru asimilace, tzn. výnosy těchto rostlin klesají. Je třeba počítat se zvýšenou větrnou erozí a neproduktivním výparem v letních měsících. Vyšší obsah CO₂ však může v určité míře bránit poklesu výnosů C3 rostlin. Při nedostatku vody může sucho v půdě vést také ke sníženému příjmu živin. Odbourávání organických látek stoupá, stabilita půdních struktur klesá. Ochrana proti chorobám a plevelům je obtížnější, budou se vyskytovat noví a teplomilní škůdci a choroby.

Zemědělství přispívá k produkci plynů poškozujících klima v globálním měřítku zhruba 30 %. Přibližně stejnou měrou se na tom podílí uvolňování CO₂ v důsledku vypalování porostů (k získání nových ploch) a produkce rajského plynu (rostlinná výroba) a metanu (živočišná výroba). Proti tomu však jako pozitivní efekt stojí vázání CO₂ fotosyntézou a humusem. Je však zbytečné polemizovat o užitku nebo škodách vyplývajících ze zemědělské činnosti, protože potravinářské produkce se nelze vzdát a využití biomasy k výrobě energie je stále častější alternativou ke spotřebě omezených zásob fosilních surovin. Jako důsledek tohoto scénáře platí:

Až do zvýšení průměrné denní teploty zhruba o 2 °C mohou být v mírných a chladnějších pásmech poskytovány vyšší výnosy. Ty by měly kompenzovat nižší výnosy v klasických pěstitelských oblastech tropických a subtropických pásem.
Budoucí změny vyžadují přijetí nových kulturních rostlin, plevelů a chorob, stejně jako nových postupů.
Šlechtění je třeba zaměřit především na strategie rezistence a tolerance vůči suchu a intenzivnějšímu slunečnímu záření.
Agrotechnika a zejména zpracování půdy musí být založeny na maximální úspoře popř. využití půdní vody dostupné rostlinám.

Neue Landwirtschaft, 2008, č. 6, s. 43–47

Zdroj: Agronavigátor

Autor: redakce APIC

Tento projekt je podporován

Novinky

Pozvánka na webinář pro školitele o ochraně rostlin na téma „Aktuality v ochraně rostlin pro odborné školitele"

14.11.2024

Datum akce: 27. 11. 2024 9:00 - 12:00 Ústav zemědělské ekonomiky a informací ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství pořádají online webinář prostřednictvím platformy MS Teams dne 27. 11. 2024 od 9 do 12 hodin.

» více