Proč se monitorují nákazy?

24.9.2008

Proto, aby se nic nenašlo? Samozřejmě že mají všichni radost, když se neobjeví žádná nemocná zvířata, nicméně o účinnosti dozoru a účinnosti monitoringu svědčí, že se „čas od času“ něco najde.

ČR je prostá celé řady významných nákaz zvířat. Např. lze uvést slintavku a kulhavku, mor prasat, vzteklinu, Aujeszkyho chorobu prasat, tuberkulózu skotu, brucelózu skotu, enzootickou leukózu skotu a mnoho dalších. Na čtyři poslední nákazy obdržela ČR dokonce dodatečné garance a byla uznána jako oficiálně prostá na rozdíl od některých zemí EU.

Tato příznivá nákazová situace však neznamená, že na uvedené nákazy, popřípadě na další, nebude i nadále zaměřena pozornost orgánů Státní veterinární správy a nevyskytnou se čas od času případná podezření. Výskyt i těchto „vymýcených“ nákaz je samozřejmě nadále hlídán. V podmínkách volného obchodu a volného pohybu osob je to naprosto nezbytné. Vodítkem k provádění monitoringu je Metodika kontroly zdraví a nařízené vakcinace, kterou Státní veterinární správa ČR každoročně s ohledem na nákazovou situaci aktualizuje a MZe ČR ve svém Věstníku vydává.

V každém státě, i v ČR se občas vyskytne na základě klinických příznaků, laboratorního vyšetření nebo nálezu po poražení jatečného zvířete, či při pitvě uhynulého zvířete podezření na nákazu. Případná opatření musejí být přijímána již v této fázi a nikoliv až tehdy, kdy je nákaza potvrzena laboratorním průkazem specifického původce.

Někdy se ovšem stane, že v hospodářství vznikne podezření z nákazy, vesměs na základě průkazu protilátek v krvi. Při dalším laboratorním vyšetření (i po určité době opakovaném) se zjistí, že o nákazu nešlo, původce nákazy nebyl laboratorně potvrzen. Některá zvířata ať už konstitučně, či psychicky labilnější (často i kondičně oslabená) mohou při určitých zátěžích či stresech způsobených například úpravou paznehtů, hromadných očkovacích akcích, tj. všemi akcemi, které se ve stádě běžně neprovádějí a na která nejsou zvířata zvyklá, vytvořit tzv. přirozené polyreaktivní protilátky (reagují pozitivně při více nákazách), které samozřejmě laboratorní testy zachytí. S takovýmto zvířetem je zacházeno jako s podezřelým z nákazy, je izolováno a jsou u něho provedena další laboratorní vyšetření, která nákazu potvrdí, ale v uvedených případech spíše vyloučí.

Důležité, pro nákazovou bezpečnost našich chovů je, že laboratoře Státních veterinárních ústavů jsou schopné podezření zachytit a systémem následných veterinárních opatření, které provádějí místně příslušné krajské veterinární správy, a následných laboratorních vyšetření nákazu vyloučit nebo v horším případě při jejím potvrzení zabránit rozšíření do dalších chovů.

Toto lze dokumentovat na nedávném případu objevení protilátek proti brucelóze u jedné krávy na Olomoucku. Následné testy podezření nepotvrdily, nicméně i toto zjištění je potvrzením o účinnosti státního veterinárního dozoru i jeho věrohodnosti vůči EU i ostatním členským státům.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR

Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.

Zdroj: Agronavigátor

Autor: redakce APIC

Tento projekt je podporován

Novinky

Pozvánka na webinář pro školitele o ochraně rostlin na téma „Aktuality v ochraně rostlin pro odborné školitele"

14.11.2024

Datum akce: 27. 11. 2024 9:00 - 12:00 Ústav zemědělské ekonomiky a informací ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství pořádají online webinář prostřednictvím platformy MS Teams dne 27. 11. 2024 od 9 do 12 hodin.

» více