Na jatkách není v ČR s welfare problém

Proškolení zaměstnanci by měli získávat osvědčení, které by platilo pět let. Podle slov eurokomisařky Androully Vassiliou má společnost povinnost zajistit, aby zvířata při cestě na jatka netrpěla stresem a celý proces pro ně byl bezbolestný. Pokud jde o Českou republiku, je současná veterinární legislativa, včetně welfare na jatkách, plně v souladu s legislativou EU a také s Evropskou dohodou o ochraně jatečných zvířat. Změny navrhované komisí, tedy požadavek na proškolenou osobu na welfare na jatkách, vnímá Státní veterinární správa ČR jako jistý krok kupředu, pokud se týká ochrany zvířat. Nicméně v ČR již požadavek na odbornou způsobilost personálu na jatkách existuje a tato způsobilost je vyžadována. Určitě lze potvrdit, že v současné době nezaznamenáváme na jatkách závažné problémy, pokud jde o porušování podmínek stanovených pro usmrcování zvířat, prohlásil mluvčí Státní veterinární správy ČR Josef Duben.

Na jatkách v ČR je stálý veterinární dozor, který dohlíží i na ochranu zvířat při porážení (je speciálně proškolen podle zákona na ochranu zvířat proti týrání). Tento dozor funguje od příjmu zvířat, přes samotnou porážku až po vykrvení zvířete a rozbourání jatečného těla. Navíc každoročně státní veterinární dozor na všech jatkách provádí komplexní kontrolu plnění požadavků na welfare, vykonávají ji inspektoři pro péči o pohodu zvířat místně příslušných krajských veterinárních správ.
Lze říci, že rozhovory o revizi směrnice rady č. 93/119/ES, o ochraně zvířat při porážení nebo jiném usmrcování probíhají již od roku 2004. Přepracování unijních právních předpisů, které se týkají ochrany zvířat při porážení nebo usmrcování, včetně usmrcování zvířat v rámci tlumení nákaz, je součástí akčního plánu společenství v oblasti dobrých životních podmínek a ochrany zvířat na roky 2006 až 2010. V květnu 2007 proběhl podle Dubna na objednávku komise průzkum mezi kontrolními orgány, provozovateli jatek a profesními sdruženími. Cílem bylo získat údaje o současné situaci v této oblasti a o ekonomických, sociálních a případných environmentálních důsledcích současné praxe. Studie byla zaměřena na činnosti prováděné při porážení skotu, ovcí, prasat, kuřat a krůt v rámci jatek. (Porážení a usmrcování zvířat mimo jatky a usmrcování zvířat z jiných důvodů nebylo předmětem této studie).
Součástí revize směrnice je samozřejmě také vypracování studie o ekonomických dopadech.
Mimo jiné se od roku 2005 pracuje i na doporučeních OIE (Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat) o porážení a usmrcování zvířat pro lidskou spotřebu a při výskytu nákaz, kde jsou upřesněny postupy uplatňované při porážení zvířat jak na jatkách, tak i metody usmrcování zvířat mimo jatky, včetně doporučení metod šetrnějších z hlediska welfare na základě nových vědeckých poznatků a praktických zkušeností.
Pokud bude muset být podle návrhu, který zveřejnila komise, určena na jatkách speciální osoba „přes welfare“, bude to vyplývat z nové legislativy, což budeme stejně jako ostatní členské země akceptovat.
Komisí zveřejněný návrh neřeší domácí porážky, ty jsou i nadále možné, u nás jsou podmínky stanoveny veterinárním zákonem. A to s výjimkou skotu včetně telat, koní, oslů a jejich kříženců a jelenovitých z farmového chovu. Zvířata (kromě výše vyjmenovaných) mohou být poražena v hospodářství chovatele, je-li jejich maso (a orgány) určeno pouze pro spotřebu v domácnosti chovatele (domácí porážka). Toto maso a orgány podléhají veterinárnímu vyšetření, jestliže o toto vyšetření požádá chovatel, anebo tak stanoví krajská veterinární správa se zřetelem k nákazové situaci.