Týrání zvířat lze postihovat

Podle zákona na ochranu zvířat proti týrání lze za správní delikty zmíněné v § 27, kam patří například maření veterinárního dozoru, týrání a propagace týrání, uložit pokutu do výše 100 tisíc korun, popřípadě 500 tisíc korun a uložit zákaz činnosti až na pět let.
   Za přestupky zmíněné v § 28, například kdo trpí týrání zvířat nezletilými nebo nesvéprávnými osobami, za které zodpovídá, popřípadě sám týrá zvířata, lze uložit pokutu do 20 tisíc korun, popřípadě 30 tisíc korun nebo zakázat činnost až na dva roky, zdůraznil dále mluvčí.
   Z nápravných opatření zmínil Duben například možnost, že na návrh místně příslušné krajské veterinární správy může obec s rozšířenou působností nařídit a zajistit umístění týraného zvířete do náhradní péče, nařídit chovateli snížení počtu chovaných zvířat, včetně jejich utracení, pozastavit chovateli činnost, přičemž odvolání nemá odkladný účinek a všechny náklady nese chovatel či majitel zvířat.
   Existuje i možnost trestu odnětí svobody, varuje dále Duben. S touto možností počítá trestní zákon v § 203. Až rok „na tvrdo“ nebo zákaz činnosti nebo peněžitý trest může čekat ten kdo týrá zvíře, ačkoli byl za podobný přestupek v posledním roce postižen nebo za takový čin v posledních dvou letech odsouzen. Důležité je ustanovení odstavce 2: „Kdo utýrá zvíře, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem“. Ustanovení odstavce 3: „Odnětím svobody až na dvě léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci jedna nebo dva veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném“.
   Je tedy možné ty, kdo zvířata týrají, opravdu účinně potrestat, ale záleží především na úřadech a na soudech, jak rychle a jak vůbec jednotlivé případy posoudí. A jak je vidět z předchozího, je možný i postih nezletilých, odpovídají za ně zákonní zástupci, většinou tedy rodiče.