Evropská komise navrhuje revizi nařízení týkajícího se ochrany ozónosféry

Státy Evropské unie jsou signatářskými státy tzv. Montrealského protokolu z roku 1987 (Československo se přidalo v roce 1990). Protokol navazuje na předešlou Vídeňskou úmluvu z roku 1985. Oba dokumenty se týkají snahy o zachování ozónové vrstvy, jejíž existence byla objevena již na začátku minulého století. V sedmdesátých letech však bylo zjištěno, že některé chemikálie mohou ozónovou vrstvu narušit. Ozónová díra byla objevena v následujícím desetiletí. Narušení ochranné ozónové vrstvy Země má neblahý vliv na křehké ekosystémy, ale také na lidské zdraví, protože tudy může téměř nerušeně proudit nebezpečné ultrafialové záření z vesmíru.

Míra narušení ozónové vrstvy je natolik vysoká, že Evropská unie počítá s dosažením úrovně z let před rokem 1980 až mezi lety 2050 – 2075. K tomu mají napomoci právě přijatá opatření pro stažení závadných chemikálií („tvrdé freony“ - CFC, „měkké freony“ – HCFC) z výroby a spotřeby.

Evropská komise nyní navrhla nové nařízení, které by mělo starší legislativu výrazně zjednodušit, reflektovat pokrok, ke kterému mezitím došlo a postavit ji tváří v tvář novým výzvám.

Jednou z navrhovaných změn bude například zjednodušení některých definicí a ustanovení, jako například stanovení výjimky pro používání freonů a obchod s nimi. Nové nařízení by mělo reflektovat poslední mezinárodní dohody, především ty týkající se „měkkých freonů“ a ty, které mají za účel definitivní odstranění nebezpečných chemikálií, které již lze nahradit méně škodlivými sloučeninami. Dále má nové nařízení účinněji bojovat s nelegálním obchodem freony v rámci EU.

I přesto, že se dnes již freony téměř nepoužívají, zůstává v evropských domácnostech stále celá řada spotřebičů, které byly zakoupeny již dříve. Kromě lednic a jiných chladících zařízení se jedná také o některé izolační materiály. Komise si uvědomuje nutnost preventivně zasáhnout proti možnému úniku freonů z těchto zařízení a materiálů do atmosféry.

Komisař pro životní prostředí Stavros Dimas k tomu řekl: „Chemikálie narušující ozónosféru byly v EU téměř úplně staženy bez toho, aby tato akce způsobila zásadní problémy producentům či spotřebitelům. To potvrzuje, že udržitelný rozvoj je dosažitelný a musíme o něj nadále usilovat. Bez ohledu na naše úspěchy ovšem můsíme zůstat ostražití, neboť v chladících zařízeních a izolačních materiálech budov stále zůstává významné množství těchto látek. Musíme zabránit úniku těchto chemikálií do atmosféry. Tento bod je velice důležitý, protože jsou významnými přispěvateli ke globálnímu oteplování.“