Snažili se roztočit Katarské kolo

Co jsou to modality
Podle vysvětlení na oficiální webové stránce WTO jsou modality „způsobem nebo metodou, jak něčeho dosáhnout“. V případě Katarského kola jednání je cílem zejména snížení celních tarifů a úrovně zemědělských dotací. Modality tedy řeknou, jak se toho má dosáhnout (jde například o početní vzorec na snižování celních tarifů). Ale nejprve je nutné tyto modality schválit. O to právě šlo v uplynulém týdnu v Ženevě. S výsledkem ženevského setkání se pak seznámí zbytek zástupců ze 152 členských zemí WTO na výboru pro jednání o obchodě.
Aby bylo možné zmíněné vzorce a metody schválit, bylo třeba probrat i další věci, které budou součástí dohody. Jde o flexibilitu možných odchylek od vzorců, utěsnění možných mezer v legislativě a o to, aby obchod křivící podpory některé státy nekamuflovaly jako povolená opatření. Je také třeba stanovit odlišné zacházení s rozvojovými zeměmi a některými dalšími skupinami členů WTO.
Brit v čele WTO i delegace Evropské unie
Generálním ředitelem WTO je dnes Brit Pascal Lamy, který v době hongkongských jednání byl jako komisař pro obchod hlavním vyjednavačem Evropské unie. Ten považuje ženevské setkání za hlavní krok na cestě k závěru Katarského kola. „Není silnější podnět pro naše jednání, než hrozby, jimž čelí světová ekonomika na několika frontách, včetně růstu cen potravin a energií a turbulencím na finančních trzích
Lamyho nástupcem v křesle komisaře pro obchod je jeho krajan Peter Mandelson. „Růst globální ekonomiky není něco, co nastane samo od sebe, bez politické volby. Otevřenost, která posílila globální ekonomiku v posledních dekádě, byla výsledkem obchodních jednání, jež proběhla před patnácti lety. Dosáhli jsme toho zmíněnou politickou volbou. Růst a další otevírání trhu v následující dekádě závisí na rozhodnutí, které uděláme nyní,“ prohlásil před jednáním na počátku uplynulého týdne Mandelson.
Ženevského jednání se kromě komisaře Petera Mandelsona zúčastnila i jeho kolegyně komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová. Důvodem je právě klíčová role, kterou zemědělství v jednání o světovém obchodě hraje. A nutno říci, že Evropská unie je nyní tím, kdo učinil první krok a nabízí nejvíc. „Máme v úmyslu být konstruktivní a angažovaní“, uvedla komisařka a ujistila, že EU nebude akceptovat „dohodu za každou cenu“. Připomněla přitom závěry z jednání Evropské rady z uplynulého měsíce, podle nichž musí být dohoda komplexní, ambiciózní a vyvážená.
O svých představách o dalším jednání ve WTO hovořili i v polovině července na své radě ministři zemědělství Evropské unie. Podle nich by hlavními tématy mělo být:
* disciplína v tom, jaké dotace se zařadí do tzv. zeleného boxu (jde o dotace, proti nimž WTO nemá námitek),
* povinná kvóty, které bude nutné otevřít pro dovoz citlivých komodit,
* speciální ochranná klausule,
* vstupní ceny pro ovoce a zeleninu,
* otázky sektoru banánů,
* paralelní snižování dotací ve všech zemích,
* ujednání pro odstranění exportních subvencí,
* ochrana zeměpisného značení.
Své obavy vyjádřili nejen zemědělci z unie „Farmáři světa nesmějí být obětováni ve jménu volného obchodu,“ důrazně upozorňovali před samotným jednáním představitelé COPA a COGECA, organizací, které zastřešují evropské zemědělce a jejich družstva. Nešlo jen o jejich názory a obavy. Spolu se zástupci světových organizací zemědělců předali Pascalovi Lamymu společnou deklaraci, v níž odmítají současný návrh pro zemědělství. Představitelé zemědělců se obávají, že uzavření dohody podle návrhu unie by nejen nevyřešilo globální krizi v zásobování potravinami či rostoucí environmentální problémy, ale další a další liberalizace by je jen zhoršila.
Ve společné deklaraci představitelé zemědělců z rozvinutých, přechodových i rozvojových zemí, včetně Švýcarska, EU, Japonska, Kanady, Indie, Sri Lanky a Keni tvrdí, že jedinými, kdo bude mít prospěch z návrhu na liberalizaci zemědělství, je několik hlavních exportérů, jako je USA, Brazílie a Austrálie, a to na účet menších farem, které tvoří páteř venkovských komunit. V deklaraci žádají farmáři o právo každé země produkovat potraviny pro své obyvatele. Podle nich je také nutné vzít zřetel na specifické národní zájmy týkající se potravinové bezpečnosti, životního prostředí, welfare zvířat a venkovských oblastí.
Všechny pod deklarací podepsané farmářské organizace se shodují na tom, že nejsou proti dohodě, ale nesmí být za každou cenu. Povinností WTO podle nich je pečovat o světové zemědělství a ne je ničit.
Kolo běží od roku 2001 Katarské kolo začalo v roce 2001 a naději na konec bude mít podle Bruselu tehdy, až všichni jeho účastníci přinesou stejné oběti, tj., nabídnou odpovídající ústupky. Evropská unie má totiž dojem, že je to právě ona, která je ochotna k největším obětem. Tento krok ale musí být vyvážený. Pak bude možné vytvořit nové podmínky pro globální obchod. Připomeňme, že zatím jediným závěrem z Katarského kola, k němuž došlo koncem roku 2005 na jednání WTO v Hongkongu, bylo rozhodnutí ukončit postupně do roku 2013 exportní subvence. Téměř bezprostředně po tomto závěru zrušila Evropská unie vývozní podpory pro živá zvířata.