Cena sójového šrotu zůstává vysoká

Sójový šrot je v celosvětovém měřítku bílkovinným krmivem číslo jedna. EU je závislá na dovozech této komodity ve snaze plně pokrýt požadavky hospodářských zvířat. Díky napjaté situaci v zásobování a navíc ještě omezeným dodávkám z Jižní Ameriky došlo k výraznému nárůstu cen sójového šrotu v porovnání s loňským rokem.
V EU-27 se proto snaží sójové boby pěstovat. Podle údajů Evropské komise bylo v roce 2007 oseto celkem 400 000 hektarů, z toho 150 000 hektarů v Itálii, 140 00 hektarů v Rumunsku a 35 000 ve Francii a Maďarsku. Ze sklizené hmoty bylo vyrobeno 300 000 tun sojového šrotu. Celková potřeba EU byla odhadnuta pro období 2007/08 na 34,5 mil. tun. Hlavními subjekty nabízejícími na světovém trhu tuto komoditu jsou Argentina, Brazílie a Spojené státy.      Argentina s roční produkcí ve výši 47 mil. tun je sice až třetí největší producentskou zemí, ale v celosvětovém kontextu je největším exportérem. Ze 30 milionů tun, které vyprodukovala v období 2007/08, „zůstalo“ jen 645 000 tun v tuzemsku, přes 29 mil. tun šlo na export. Proto se zadržování dodávek, k jakému dochází v průběhu stále nekončící stávky spojené s blokádou vývozních přístavů a příjezdových komunikací v Argentině, projevilo také nárůstem světových cen této komodity. Prezidentce Cristině Kirchner se ani po třech měsících nepodařilo tento konflikt úspěšně vyřešit. 
Druhou nejvýznamnější exportérskou zemí sójového šrotu je Brazílie. Produkce v období 2007/08 dosáhla hranice 24,5 milionu tun, z čehož téměř polovinu vyvezla především do zemí EU. USA dokázaly vyprodukovat v průběhu stávajícího hospodářského roku téměř 40 milionů tun sójového šrotu, téměř 80 % šlo na výrobu vlastních krmných směsí a pouhých 7,9 mil. tun bylo uvolněno k vývozu. Pouze malá část směřovala do evropských zemí, hlavní odběratelem se stalo Mexiko a Kanada.  

Knappes Sojaschrot bleibt teuer. Argentiniens Bauern streiken wieder. [cit. 2008-06-17],
www.animal-health-online.de