Vliv genetických parametrů na schopnost sání u telat

Telata se suboptimálním příjmem krmiva během prvních dnů života vykazují vyšší postnatální mortalitu a mohou negativně ovlivňovat ziskovost mléčných farem. U dánského holštýnského skotu nepřežije první dva týdny po narození z tohoto důvodu 2,7 % telat. Styk matky s teletem představuje multisenzoriální stimulaci, ovšem moderní chov skotu telata separuje od jejich matek bezprostředně po narození. Tato praxe by mohla kauzálně ovlivnit motivaci telat a vlohu sát agresivně, protože jsou často krmena z věder. Aby uspokojila svoji motivaci sát, vyhledávají náhradní objekty v kotci nebo ostatní telata. Přesný stimul, který působí na první sání telat není znám. Mimo environmentálních faktorů francouzští vědci identifikovali u králíků tvorbu feromonu 2-metyl-2-enalu, který vyvolává komplex behaviorálních sekvencí, které kulminují uchopením mateřského struku. Také u skotu byla prokázána přítomnost tohoto feromonu v mléce, ale jeho vliv na telata, která byla separována od matek je obtížné dovodit. Cílem italské studie bylo získat více znalostí o environmentálních a genetických vlivech na schopnost sání u telat ve snaze vyhodnotit možnost selekce na tento znak. Zjištěné genetické korelace mezi znaky měly vysokou hodnotu (0,80 až 0,99), proto bude možné provádět selekci schopnosti telat sát.